Zhruba kilometr kamenné zdi již úplně zmizel, nebo se rozpadá. Občas se některý kus zdi vyvalí do silnice.
Plzeňský kraj, který je majitelem obory a jehož studenti z horšovskotýnského učiliště některé úseky zdi opravili, se rozhodl podat takzvanou určovací žalobu k soudu.
„Neví se totiž, komu zeď patří, a my nechceme opravovat cizí majetek,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana pro školství a cestovní ruch Ivana Bartošová.
Podle Karla Fouda z Národního památkového ústavu v Plzni je problémem, že zeď není nakreslená v katastrální mapě. „Takže vlastně neexistuje,“ popsal Foud. V mapě je podle něj jen čára, která odděluje dva pozemky.
Pozitivní ale prý je, že se problém otevřel a začalo se s ním něco dělat. „Je to potřeba, protože celý prostor včetně zdi je velice hodnotný,“ uvedl památkář.
Stáří zdi odhadl na nejméně 250 let. Navíc podle něj nemá stavba v kraji obdobu. „Obora vznikla v druhé polovině 16. století, zeď v 17. až 18. století,“ připomněl Foud.
Bartošová uvedla, že část zdi stojí na pozemku, který není ve vlastnictví Plzeňského kraje, ale patří například Lesům České republiky, část i Státnímu pozemkovému úřadu.
„Chceme určit vlastníka. Jsme toho názoru, že nám vlastník musí přispívat nebo sám zajišťovat opravu,“ poznamenala Bartošová.
Uvnitř unikátní obory už studenti opravují drobné stavby
„Tam, kde je vlastnictví jasné, zeď opravujeme bez debat, ale nechceme opravovat něco, co je cizím majetkem,“ konstatoval hejtman Josef Bernard.
Za co nejrychlejší opravu, kterou Foud odhadl na desítky milionů korun, se přimlouvá i starosta Horšovského Týna Václav Mothejzík. „Týká se nás to v tom smyslu, že zeď může spadnout na nějakého občana Horšovského Týna. Upozorňujeme na to při setkáních s hejtmanem. Je to na náš vkus už moc dlouho trvající problém,“ uvedl Mothejzík.
Podle něj veřejnost vnímá soudní spory mezi státními organizacemi velice negativně, protože daňový poplatník je platí. „Samozřejmě vím, že jsou případy, kdy to jinak než s pomocí soudu nejde, ale v tomto případě si nejsem jistý, že by nebyla možná dohoda,“ podotkl.
Foud upozornil, že oboru v prvé řadě určuje zeď, která by se měla co nejdříve začít opravovat. „Bez ní bychom měli jen volnou krajinu.“ Popsal, že uvnitř jsou uměle založená vodní díla nebo uměle navršený pahorek s glorietem, tedy drobnou zdobnou zahradní stavbou, která byla studenty učiliště opravena v roce 2007 a 2009 z krajských peněz.
„Je to uměle přetvořená krajina, kde jsou nádherné aleje, louky, které se střídají s poli,“ vysvětlil s tím, že na opravu zdi by se jistě dala sehnat dotace.
Kraj deklaroval, že i na úpravu celé obory hodlá sehnat dotační prostředky. Podle Bartošové, která oboru přirovnala k Lednicko-valtickému areálu v malém, by součástí mohly být i cyklostezky.
