Budova je kulturní památkou. Pochází z let 1560–1570 a při její současné rekonstrukci navíc památkáři objevili na tu dobu neobvyklý počet moderně postavených záchodů. Objekt patří obci a od roku 2004 v jedné třetině sídlí obecní úřad.
„Nyní ho opravujeme. Je unikátní hlavně svou sgrafitovou fasádou, jedinou v Moravskoslezském kraji,“ uvedl starosta Dalibor Dvořák.
„V období renesance bývala sgrafitová výzdoba jen na měšťanských domech a šlechtických sídlech. Na první třeba černou omítku přišla druhá bílá a ornamenty se pak proškrábaly na černou vrstvu,“ vysvětlila památkářka z ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu Andrea Stanieková.
Podle starosty Dvořáka byla v havarijním stavu hlavně celá střecha, která zabírá plochu 16 tisíc metrů čtverečních.
„Hledali jsme možnosti financování a nakonec získali peníze nejen na střechu, ale i na obnovu báně, výměnu oken a dveří, rekonstrukci místností a vybudování sociálního zázemí,“ popsal Dvořák s tím, že investice přijde zhruba na 38 milionů korun, přičemž dotace činí 29 milionů korun.
Zničenou báň po válce nahradila jen stanová stříška. Teď bude stavbě dominovat nová cibule, zhotovená ze dvou tun mědi. Umístí se na čtrnáct metrů vysokou věž, s jejíž opravou pomáhali i dva místní tesaři.
Báň už je připravená, jenže nedávno se zjistilo, že nosné trámy, ke kterým dosud neměl nikdo přístup, jsou uhnilé. Osazení báně se proto posunulo na začátek ledna.
Na vrcholu bude vlát jako korouhev obecní prapor. Dovnitř plánuje obec ukrýt poselství příštím generacím. „Teprve je chystáme. Určitě půjde o plány věže, mince, kalendář obce, fotky a další. Kazeta, v níž se schovají, se dokončuje,“ zmínil starosta.
Ze záchodu má starosta skříň
Obec však připravila i další projekt s rozpočtem okolo osmi milionů korun pro rekonstrukci druhého patra zámku a pustila se do oprav sama.
„Budujeme tam komunitní centrum se sálem pro besedy, jednání zastupitelů nebo výstavy. Zatím přeměnu hradíme z obecního rozpočtu, ale čekáme, jestli k tomuto nevyhlásí nějaký dotační titul. Pak bychom se ucházeli o finanční pomoc zpětně,“ doplnil starosta.
Právě při rekonstrukci druhého patra památkáři udělali několik objevů.
„Například jsme odkryli pět středověkých záchodů, takzvaných prevétů. Tolik jich v renesanci nebývalo ani ve velkých zámeckých komplexech. Neobvyklý hygienický standard na tu dobu. Zvláštní je i jejich umístění,“ upozornila Stanieková.
Podle ní se prevéty stavěly v předstupu před fasádu, zatímco ty ve Staré Vsi nad Ondřejnicí jsou vetknuté do obvodových zdí.
„Dolů vede šachtice, která odváděla exkrementy pryč. Zachovala se i některá záchodová prkénka a větrací otvory ve tvaru trojúhelníku. Z jednoho záchodu má starosta skříň, aniž by dříve tušil, k čemu prostor sloužil,“ vylíčila památkářka s tím, že pro znalce je nádherná i zachovalá konstrukce věže, na níž se dochovalo mnoho tesařských značek.
Posledním objevem jsou původní pískovcové zámecké schody. „Byly pod současnými betonovými. Až se odkryjí celé, tak uvidíme, v jakém jsou stavu, a rozhodneme se, co dál,“ doplnila Stanieková s tím, že zámek, byť docela malý, je opravdu významnou renesanční stavbou v kraji. Navíc čeká na zařazení mezi národní kulturní památky.
