Radní navrhli takzvanou sektorovou výjimku, která umožní městu pokračovat bez nutnosti výběrového řízení dalších deset let v dosavadním modelu spolupráce s francouzskou společností Suez Groupe.
Ta je s 50,13 procenta majoritním vlastníkem společnosti Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), jež hospodaří s vodárenskou infrastrukturou, která stále patří městu.
Část opozičních zastupitelů byla proti. Padly návrhy na odkup akcií či vznik nové městské společnosti. Argumentů padlo mnoho. Často se opakoval ten, že nadnárodní firma jen za posledních deset let vyvedla do ciziny na dividendách téměř 650 milionů korun.
Město jakožto minoritní vlastník se 40,6 procenta akcií přišlo o možnost čerpat evropské dotace. Přitom všechny své zisky investuje zpět do obnovy vodárenské a kanalizační sítě.
Debata byla leckdy emočně velmi vypjatá. Někteří opoziční politici naznačili, že radní měst „hájí zájmy korporace a zastupitele se jen snaží ohlupovat.“ Případně pokládali stejné otázky, nebo takové, na které relevantní odpověď dát nelze.
Při diskuzi byli zastupitelé expresivní
A primátoru Tomáši Macurovi (ANO) docházela trpělivost. „Jste opravdu blázen?“ ptal se Tomáše Raždíka (Jednotní). Ten opakoval, že město zbytečně přichází o stamiliony, které jdou do ciziny, místo toho, aby vodárenskou síť spravovalo samo a zisk použilo na investice.
Ale také žádal, aby se vypočetla a do rozhodování zahrnula informace o tom, o kolik město v minulosti hypoteticky přišlo nečerpáním dotací ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Podle primátora nelze tuto částka ani odhadnout.
Opozice v minulosti nechtěla privatizovat
Proti sektorové výjimce byli i komunisté. „V kontextu současné situace, kdy jsou problémy s dodávkami energií i budoucím zajištěním energetické a teplárenské bezpečnosti, zvlášť v Moravskoslezském kraji, který je ze 70 procent závislý na dodávkách černého uhlí pro teplárny a průmysl, chci zdůraznit, že jednáme o další strategické surovině. “ uvedl za opoziční klub KSČM zastupitel Josef Babka.
„Vždy jsme byli proti privatizaci strategických odvětví našeho hospodářství včetně vody. Jsme pro návrat vodního hospodářství plně do českých rukou. Tak jako už v minulosti navrhujeme odkup akcií firmy OVAK městem, “ dodal Babka.
Macura, jenž je podle smlouvy – stejně jako jeho předchůdce ve funkci primátora – předsedou představenstva firmy OVAK, zdůraznil, že tam hájí zájmy města. Uvedl, že spolupráce se zahraničním partnerem je nadstandardně dobrá a pro obyvatele města velmi výhodná.
„Máme kvalitní vodu, často s parametry kojenecké, jednu z nejlevnějších cen v Česku, a to i díky tomu, že za posledních třicet let se podařilo snížit ztráty vody ze 40 na pouhých 9,2 procenta ročně, což je nejméně v zemi. A finální cenu vodného i stočného schvaluje rada města,“ argumentoval Macura.
Francouzi nechtějí své akcie prodat
Upozornil, že voda jako přírodní zdroj je majetkem státu. Infrastruktura, tedy trubky i většina čistíren, patří městu. OVAK podle něj zajišťuje servis, a to velmi dobře. Primátor také řekl, že několikrát ověřoval možnost odkupu akcií městem, ale majoritní vlastník prodávat nechce. A zřídit vlastní provozní společnost by trvalo dlouho a stálo stamiliony. Stejně tak odkup akcií.
„V obou případech bychom začali s velkým minusem a není jisté, že by se podařilo sehnat odborníky, protože jich je málo, a že by firma měla takové zisky, jaké má dnes. Příkladem může být Plzeň, kde po vzniku komunální firmy zisky klesly a cena vody je mnohem vyšší než u nás,“ vysvětloval Macura.
V Brně čerpají na vodovody dotace
Část opozičních zastupitelů trvala na svém. Zmínili Brno, které funguje ve stejném modelu i se stejnou firmou jako Ostrava, ale patří mu 51 procent akcií a čerpalo dotace.
Podle primátora by je ale Ostrava nemohla čerpat, ani kdyby měla majoritní podíl. „Souvisí to s dalšími parametry smlouvy s OVAK z roku 1994. Po aktualizaci této smlouvy by ale měla mít i Ostrava šanci dosáhnout na dotace z SFŽP,“ dodal.
Některé opoziční zastupitele nepřesvědčil. Navrhovali stažení materiálu, odkup akcií i referendum. Nezískali ale potřebnou podporu. Většinou hlasů nakonec prošel návrh radních, který zachová současnou situaci dalších deset let.
