- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
1-u nás fakt vše trvá tak dlouho? Neuvěřitelné.
2-i nálezcům s detektory a podmínkami bych dal odměnu!!!
Teď pozitiva
3-odměna nálezci ve slušné výši
4-vyčistění a rozšíření sbírky v muzeu
5-doufám,že nález bude +- zakreslen do historických digitálních map.
Tak kolik je teeda ta tržní cena? Půl milionu co dostal, nebo jeden a půl na co to odhadli odborníci?
Od úřadu rozumné. Cena mincí 1 500 000 Kč. Odečteme-li náklady na čištění, dostane rozumnou cenu, která je motivační k odevzdávání nálezů. Ale chtělo by to takový postup uzákonit. Já bych to neodevzdal, kdybych věděl, že dostanu asi 10 % a to ještě možná z ceny materiálu
Gratuluji poctivému nálezci, je to pašák Škoda, že výplata nálezného trvala tak dlouho. O kolik krásných nálezů a informací ze zajímavých lokalit jsme se připravili tím, že je nálezci raději zatajili nebo zničili z obavy, jaké potíže jim přinese archeologický průzkum. Úprava legislativy by byla moc fajn.
2000 grošů za to si mohl tenkrát člověk nechat postavit dům.
Po peti letech? ;-0 No ja nevim dámy a pánové,s tou výplatou jste se nejak unahlili ;-p
15. století – groš (7 peněz nebo 14 haléřů)
12 haléřů až 1 groš = slepice
1 groš 18 cihel
2 groše 2 peníze = korec ovsa
5 grošů = strych pšenice
6 grošů = vůz písku
6 grošů = uzda
15 grošů = kabátec
24 až 40 grošů = kráva
30 grošů = sud piva
120 grošů = kůň Kolik si tehdy vydělali? noční hlídač 1/2 groše denně pacholek 1 1/2 groše denně tesař na Karlštejně 2 groše denně ponocný 7 grošů týdně
Tedy stejná kupní síla jako dnes...
Na tom pokladu je krásně vidět, jak je bohatství uložené v penězích pomíjivé. Několik generací střádalo a ukrývalo groše v obavě, aby o ně nepřišli a nakonec je evidentně neutratili.
Babička vždycky říkala, že peněz má mít člověk tak akorát. Pro každého je "akorát" něco jiného, ale na tom nezáleží. Důležité je si uvědomit, že v těch penězích je ve skutečnosti uložen buď váš čas nebo váš talent a máte nárok na to si ho vybrat. Pro někoho to může být lepší večeře, pro jiného hezká dovolená, auto nebo dům s bazénem.
Každopádně nechápu lidi, co mají násobně víc než potřebují a aby měli ještě víc, tak se montují do politiky. Jmenovat nebudu.
A pak jsou tu lidé, kteří si tohle uvědomují a vzdají se třeba 90 procent svého majetku, protože by ho nikdy sami neutratili. A tady jmenovat budu a uvedu jako příklad Ondřeje Vlčka, generálního ředitele Avastu. Bohužel, tihle lidé se politice vyhýbají velkým obloukem.
Tenkrat nebyly banky. Kupci si penize zakopavali do zeme, aby neprisli o vsechno v pripade prepadeni. Hotovost byla snadnou koristi pro loupezniky. Kdyz ale kupec zemrel, tak byly penize ukryte v jeho tajnych skrysich ztraceny.
„Zakopal mince vydané v šedesátiletém časovém rozmezí, což nasvědčuje tomu, že je nastřádaly dvě nebo dokonce tři generace.“
Pěkný kontrast s tím, jakou hodnotu má nyní měna, kterou si někdo nastřádal před 60 lety (byť třeba uloženou v bance).
Nevěřte panu náměstkovi. Nikdo nic nestřádal. Rok vyražený na minci nás vede k jedinému závěru. Poklad je vždycky mladší, než nejmladší mince. Toť vše. V pražském pokladu z třicetileté války jsou dvě zlaté orientální mince z 12. stol. Neznamená to, že pra- dědeček žoldnéře byl Turek, ale že možná polský námezdní voják shromáždil ve svém váčku všechno, co potkal a mělo nějakou cenu. Jsou tam mince ruské, polské, habsburské i turecké a italské. Celkem za rozpětí skoro 600 let, bez těch orientálních za 300 let.