Se spalováním uhlí je konec, z třebovické teplárny už mizí i chladicí věž

  • 0
Osmitunový bagr ve výši šedesáti metrů nad zemí mohou v posledních dnech pozorovat obyvatelé Ostravy například při jízdě tramvají po Svinovských mostech. Společnost Veolia Energie totiž bourá jednu ze svých šedesát metrů vysokých chladicích věží v Elektrárně Třebovice, jak zní název známé třebovické teplárny.

„Chladicí věž už nepotřebujeme. S přechodem na novou protitlakou turbínu, která má mnohem větší účinnost, kleslo potřebné množství vody pro chladicí okruh,“ vysvětlila Jana Dronská, mluvčí společnosti Veolia Energie. „Pro výrobu tepla a elektřiny, přesněji pro odvod odpadního tepla z dalších kondenzačních turbogenerátorů v elektrárně, jsou dvě stávající chladicí věže dostatečné. Třetí sloužila v poslední době už jen jako záloha,“ dodala.

Ne příliš vídaný je ovšem způsob, jakým je obří chladicí věž bourána. Postupně ji totiž odstraňuje na jeřábu pověšený osmitunový bagr se stříhacími nůžkami.

Chladicí věž třebovické teplárny Veolia Energie bourá bagr. Ten může vystoupat až do výšky šedesáti metrů. (23. listopadu 2023)

Ten se postupně prostříhává železobetonem, materiál padá dolů pod věž. „Byla to vlastně jediná možnost, jak věž zbourat. Odstřel, jako tomu bylo u věže odstraněné v devadesátých letech, nepřicházel v úvahu, neboť zbývající dvě věže jsou příliš blízko. Poblíž úpatí odstraňované věže vede i horkovod,“ vysvětlila důvody nezvyklého způsobu Jitka Gregořicová, která má bourání třebovické věže na starosti.

Teplárny řeší, čím nahradit uhlí. Na plyn často chybí infrastruktura

„Bagr je vybaven ještě speciálně vyrobenými nosníky, kterými se zachytí o stěny věže, aby se na lanech jeřábu nekýval,“ přiblížil technickou náročnost akce Jan Havrlant, vedoucí výroby společnosti DaV, jež bourací práce provádí. „Kvůli jeřábům jsme ještě museli kolem věže postavit novou komunikaci, zajistit jsme museli i horkovod,“ doplnil Havrlant.

Přípravy na plyn

Bourání sedmdesát let staré věže není samoúčelné – věž ve tvaru rotačního hyperboloidu ustupuje mimo jiné i přípravám na přechod teplárny na plyn.

„Jednu z dosavadních tří chladicích věží bouráme i v souvislosti s přípravami na konec spalování uhlí,“ uvedl vedoucí elektrárny Tomáš Volovský. V Třebovicích se totiž doposud topilo černým uhlím, které to z ostravských dolů nemělo daleko. Tato éra ale končí. V současnosti se dováží jak z posledního činného černouhelného dolu v republice, tak z Polska i dalších států.

A s uhlím se stát loučí i s jako takovým. „Na místě bourané věže plánujeme postavit regulační stanici pro přívod zemního plynu, kterým budeme v budoucnosti topit,“ vysvětlil Volovský.

Většina tepláren v kraji vyrábí z uhlí, na plynu je závislá hlavně Opava

Ročně spotřebuje třebovická teplárna a elektrárna zhruba 350 tisíc tun uhlí. Přípravy na zavedení vytápění plynem nejsou jednoduché, do blízkosti závodu se vysokotlaké potrubí musí teprve dovést. „Do konce roku 2029, možná do roku 2030 bychom měli být bez uhlí, což platí i pro další provozy v republice. V současnosti máme hotovu projektovou přípravu připojení,“ doplnil vedoucí výroby.

S uhlím postupně končí i ostatní teplárny společnosti Veolia Energie v kraji.„Například v další ostravské teplárně v Přívoze, která už je plynofikovaná a kde do budoucna počítáme s využíváním koksárenského i zemního plynu, budeme černé uhlí spalovat už jen do května 2024,“ konstatoval Pavel Mlčák, výrobní manažer regionu Morava společnosti Veolia Energie. „Plynofikace už je dokončena i ve Frýdku-Místku, kde spalujeme také biomasu. V Karviné jsou dostavěny nové plynové kotle a chystá se projekt multipalivového kotle na tuhá alternativní paliva a biomasu,“ doplnil.