Proč jste založil vlastní divadlo?
Nápad se mi rodil v hlavě několik let. Je to i tím, že povolání herce je časově nevyrovnané. Když zrovna nezkouší, tak má spoustu volného času. Takže jsem založil například firmu s audiovizuální tvorbou, provozoval e-shop se sci-fi a fantasy. Pak ale přijde období, kdy intenzivně zkoušíte a už to s dalšími aktivitami skloubit nelze. Uvědomil jsem si, že spojení všech zájmů a schopností představuje soukromé divadlo, chtěl jsem být pánem svého času. Navíc v Ostravě není soukromé komerční divadlo. Když jsem chtěl produkovat inscenace, nenašel jsem prostor klasického divadelního typu s technickým zázemím.
Albert Čuba
Internetové stránky nového divadla zde |
Klubové prostory jako Les, Cooltour nebo Stará Aréna tohle nesplňují?
Ty jsou alternativní, vhodné na jednorázové projekty, ale ne na dlouhodobé využití. Navíc je zde malý počet diváků, takže by se provoz ekonomicky nevyplatil. V úvahu přicházely i kulturní domy, ale s těmi je složitá komunikace. Projekt tam posuzuje komise, podředitel, ředitel... Až to člověka vytočí. Takže jsem začal hledat svůj prostor.
Dalo práci objevit bývalé kino Mír?
Na budovu jsem narazil náhodou, líbila se mi. Dřív se tam promítalo, pak to byla tělocvična, sídlila tam i vietnamská prodejna. Poslední roky ale chátrala a byla na prodej. Začalo ovšem dlouhé období vyčkávání, protože o ten prostor usiloval obvod. Uvažovali, že tam přesídlí základní umělecká škola, ale zadrhlo se to na jednání s krajem. Až pak jsem přišel na řadu já.
Musel jste se zadlužit. Nebojíte se neúspěchu?Nepopírám, že to je riziko. Ale spočítal jsem si to a dává mi to smysl. Myslím, že komerční divadlo právě v Ostravě fungovat může. V Praze bych do toho nešel, tam už je podobných scén hodně. Vím, že to může zkrachovat, ale vyčítal bych si, kdybych to nezkusil. V nejhorším s manželkou přijdeme asi o milion soukromých peněz, které jsme do toho už investovali, ale ustojíme to. Jednání s bankami bývá složité, ale naučil jsem se, že nesmím říkat, že chci dělat divadlo, protože se každý vyděsí. Mediální obraz je totiž takový, že divadlo je nevýdělečná instituce, protože o soukromých a úspěšných divadlech se nepíše.
Chcete mít komerční divadlo, což ale někteří vnímají hanlivě...
Vím, že si spousta lidí hned představí ty agentury, které nemají vlastní prostory, nazkouší inscenace tak, aby se jim vešly do dodávky a pak objíždí celou republiku. Já říkám, že chceme dělat bulvární divadlo, ale kvalitně.
Co si pod tím představit?
Jsou to třeba tituly, které diváci znají i z Národního divadla Moravskoslezského, jako Habaďúra či Hole dupy! To jsou dobře udělané a úspěšné inscenace, na které diváci chodí. Bulvární komedie má sice pejorativní nádech, ale je to obtížný žánr, který si svou existenci obhájí právě diváckou oblibou.
Zakládáte nové divadlo včetně hereckého souboru?
Dá se říct, že jdeme po dvou liniích. Budova, kterou můžeme pronajímat, a skupina lidí, kteří budou vytvářet inscenace pod naší značkou, ale nebude to zatím stálý soubor. Když jedna linie nevyjde, tak to pořád může podržet ta druhá. Můžu zkrachovat tak, že budu dělat špatné komedie, ale zachráním to tím, že budeme fungovat jako stagiona.
V budově bývalého kina Mír v Ostravě-Vítkovicích vzniká nové divadlo.
Takže zatím to jsou příležitosti pro místní herce?
Přesně tak, napříč všemi ostravskými divadly. Herci, kteří zrovna nebudou vytížení na domovských scénách, mohou spolupracovat s námi. V Ostravě herec nemůže být takzvaně na volné noze, neuživil by se. Prozatím. I to by se díky nám mohlo možná v budoucnu pro některé změnit. Třeba absolventi konzervatoře by nemuseli odcházet kvůli nedostatku příležitostí do Prahy. Časem snad vznikne stálé jádro našich herců, které bychom mohli zaměstnávat.
Vedle divadla plánujete i hereckou laboratoř. Co si pod tím představit?Bude to ústav pro studium herecké interpretace.
To budete muset vysvětlit...
Už zhruba padesát let existuje ustálený postup zkoušení inscenace, kdy se režisérově vizi podřizují všechny složky inscenace - scénografií počínaje, hereckou akcí konče. Úplně vymizel herec-interpret, který si postavu objevuje sám. Za první republiky měl herec na svém repertoáru několik postav, včetně kostýmů na ně. Zavolali mu například z Plzně, že by rádi, aby pohostinsky zahrál Hamleta. Herec dorazil, udělali jednu zkoušku a večer už stál před publikem. Nikdo mu neříkal, jak to má hrát, řešily se jen technické věci.
A může to fungovat i dnes?
To chceme zjistit. Určitě to bude zajímavé i pro akademiky. Ale pozor - nechci, aby to vyznělo, že dělám divadelní revoluci a že současný systém je špatný. Divadlo je krásné v tom, že se dá dělat různými cestami, mě baví je hledat.
Kdy se v Divadle Mír začne hrát?
První premiéru plánujeme na přelomu února a března. V inscenaci se objeví Vladimír Polák, Pavlína Kafková, Štěpán Kozub a Pavla Gajdošíková. Do prázdnin chceme uvést dvě inscenace. Bude se hrát několikrát do měsíce. Od září už plánujeme hrát častěji. Sál je pro tři stovky diváků, tak věřím, že se postupně začne plnit.
