Krásná smrt.

Upřímnou soustrast pozůstalým.

Chybí mi tam čas od kolapsu do příjezdu lékaře, ten je u takových situacích rozhodující, nikoli doba oživování.

určitě nedodrželi předepsaný čas. Stačí?

je to smutný, ale když vidím jak moji padesátiletý kamarádi dělaj sport na profi úrovni (teda si to myslí, od kulhavýho na kolopro dostane hodinu a já pak ještě další) tak se tomu nedivím. Vyšetření žádná, regenerace nula, jen 15 tisíc km za rok na kole, k tomu tyhle běžky, samozřejmě taky na úrovni Bauera. To se pak není čemu divit.

No, tak 15 kkm ročně na kole, to už je slušná porce. O tem žádná. To je padesátka denně, když vezmu třeba 2 měsíce za rok pauzování. Já se max dostal tak na třetinu až polovinu. A to mezi třiceti a pětatřiceti lety věku. Pořád je to ale hodně o tom, zda sportovali od mlada anebo se najednou zfamfrněli až když věk poskočil do čísel s koncovkou -sát. To první je v pohodě a to druhé může být problém.

Štěstí i smůla najednou. Smůla, že ho to chytlo, štěstí, že mělkolem sebe lidi, co se snažili pomoct a že zeměřel na lyžích v přírodě, ne v nemocnici v bolestech připojený na hadišky a cévky. Já bych takový konec bral.

ale v třiašedesáti...

Kamarád chtěl zase všechno stihnout, v zimě na hory, v létě na jih. Než odjížděl naposled, píchalo ho trochu na srdci. V 50 tragédii ale člověk vůbec nedohlédne.

asi arytmik, viník lajdácké preventivní prohlídky

Smutný konec,zvláště když si myslím, že 63 není ještě žádný věk pro"konečnou"Je mi 75,a před hodinou jsem se vrátil ze stopy,příjemně unavený a max. spokojený!!Nedá se sedět doma když je po dlouhé době v Beskydech moře krásného prašanu.

Když už umřít, tak takhle, při oblíbené činnosti.

To ano, ale jestli pánovi bylo 63 a jezdil na běžky, tak to mohlo ještě nějakou dobu počkat.