ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kraj jedná o výjimce pro větrníky, aby nekazily výhled na Svatý Kopeček

  • 5
Po více než patnácti letech příprav se možná schyluje ke stavbě větrného parku u obce Jívová na Olomoucku. Pět větrných elektráren má vesnici ležící zhruba 600 metrů nad mořem zaplatit dvacetimilionový úvěr na kanalizaci.

Plánu na stavbu větrníků končilo v polovině srpna důležité stanovisko hodnotící dopady na životní prostředí (tzv. EIA). Investorovi se podařilo získat od krajského úřadu už druhé prodloužení o pět let. Nově tedy platí do srpna 2026.

Na stopadesátimetrové elektrárny s celkovým výkonem až 15 megawattů už měl před dvěma lety v listopadu investor stavební povolení. Odpůrci větrné farmy se však odvolali, a než se vše vypořádalo, schválili krajští zastupitelé v ten samý měsíc aktualizaci krajské plánovací dokumentace, tedy zásady územního rozvoje. Firma tak nemohla začít stavět.

„Větrné elektrárny mají z hlediska vnímání a ovlivnění území v dálkových pohledech zcela specifický charakter s ohledem na jejich bezkonkurenční výšku vymykající se měřítku krajiny. Proto jsme se na základě odborných studií rozhodli regulací chránit ty části kraje, které jsou pro krajinný ráz nejcennější, a to včetně panoramatu svahů Nízkého Jeseníku,“ vysvětlil tehdy vedoucí odboru strategického rozvoje kraje Radek Dosoudil.

Soudní při nahradila jednání

Obec Jívová kvůli tomu podala na kraj žalobu, olomoucký krajský soud ji ovšem loni v září zamítl. Jívová se chtěla soudit dál, nakonec ovšem s hejtmanstvím jedná.

„Změna pravidel pro využití krajiny se o tři dny minula se stavebním povolením. Dohodli jsme se pak s krajem, že stáhneme kasační stížnost a zkusíme najít společné řešení. Oni teď prověřují možnosti, jestli lze dosáhnout toho, že by se záměr povolil,“ řekl jívovský starosta Jan Pewner.

Připomněl, že investor v tomto řízení sám vystupovat nemůže. Toho se snaží vesnice s přibližně šesti sty obyvateli využít ve svůj prospěch. Původních 100 tisíc z jedné elektrárny za rok proto v nové smlouvě navýšila na 200 tisíc a nyní jedná ještě o vyšší částce.

„Počítali jsme s tím, když jsme si brali úvěr na kanalizaci přes dvacet milionů. S úroky to vyjde asi na 25 milionů. Měsíčně splácíme kolem sto tisíc korun, tyto peníze nám s tím pomohly,“ dodal Pewner.

V okolí Jívové stojí větrníky v Hraničních Petrovicích, Horní Loděnici a v Lipině. „Koukáme na ně zadarmo, na tyhle budeme koukat za peníze,“ glosoval starosta přítomnost starších zařízení.

Z pěti chystaných elektráren jsou v rozporu s novými územními pravidly dvě. Vedení kraje proto na žádost obce jedná o výjimce.

„Chystáme si doplňující podklady jako vizualizace, aby to příliš nezastínilo nebo nepřekáželo ve výhledu na Svatý Kopeček a podobně. Intenzivně se tím zabýváme, rozhodovat by se mělo na podzim. Obě varianty mají svoje pro a proti,“ sdělil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík. Podotkl, že obecně kraj větrné elektrárny coby alternativní zdroj energie podporuje.

Elektrárny mají stát jen 25 let

Jívovský větrný park však má i své odpůrce. Asi nejvýraznější je Spolek Nízký Jeseník, který se v minulosti odvolával ve stavebním řízení a připomínky měl i k dopadům na životní prostředí.

Upozorňoval například na vliv na některé druhy ptáků, negativní dopad na turistický ruch nebo rozporoval výpočet hluku. V posudku jsou nicméně všechny připomínky vypořádané a prodloužení stanoviska EIA neovlivnily.

Náklady na stavbu větrných elektráren z Finska jsou odhadované na 17 milionů eur, tedy přes 425 milionů korun. Po ukončení provozu za 25 let má provozovatel elektrárny demontovat. Redakce MF DNES se s dotazy na předpokládaný termín zahájení výstavby obrátila na investora, společnost SYNERGION Jívová však neodpověděla.

Stavbu pěti větrných elektráren s celkovým výkonem deset megawattů připravuje už několik let také jiná společnost u Partutovic na Přerovsku. O elektrárnách se jedná rovněž v nedalekých obcích Kyžlířov, Jindřichov a Lipná.