Zvláště dospívající totiž netouží po tom, aby si celá třída prohlédla, jak se před lety třeba poprvé posadili na nočník.
S problémem rodičů ohrožujících nevhodným chováním na internetu své děti se setkávají zhruba poslední tři roky například experti z projektu E-Bezpečí, který je zaměřen na prevenci, výzkum, vzdělávání, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény.
„Na jedné pražské škole se nám třeba žák svěřil, že jeho maminka má blog, na který nahrává materiály o něm, především fotografie. Blog měl jedenáct částí, kdy první zachycovala dítě ještě před narozením včetně snímků z ultrazvuku a zbývající se věnovaly postupnému dospívání,“ popisuje odborník na kybernetickou bezpečnost Kamil Kopecký z olomoucké Univerzity Palackého.
Součástí blogu přitom byly odkazy na desítky galerií umístěných na jednom z českých serverů nabízejících služby ukládání fotografií. V nich byly mimo jiné i snímky z koupání dítěte či z dovolené, kde byl chlapec zachycen nahý na pláži, a různé další rodičovské snímky dítěte v kočárku, umazaného od jídla či na nočníku.
„Nejvyšší počty zhlédnutí přitom měly právě fotografie obsahující intimní materiál, následovány fotografiemi z batolecího věku. Žák měl strach, že fotky objeví jeho kamarádi ze třídy a že se stane terčem posměchu,“ doplnil Kopecký.
Rozšiřující se fenomén dostal už dříve v anglicky mluvícím světě jméno sharenting, což je spojení slov share (sdílet) a parenting (rodičovství). Označuje nadměrné používání sociálních médií a obecně internetových služeb rodiči, kteří sdílejí obsah, ve kterém figurují jejich vlastní děti.
„Můžeme si ho představit jako nadměrné sdílení fotografií či videí vlastních dětí zpravidla bez jejich souhlasu, případně zakládání profilů dětí v rámci různých druhů online služeb. V extrémních podobách jde o profily zakládané ještě před narozením či různé druhy online deníčků, ve kterých je život dítěte monitorován téměř den po dni,“ shrnuje Kopecký.
Fotky dětí dává na sociální sítě 74 procent českých rodičů
Děti se podle něj v rámci přednášek na školách na odborníky stále častěji obracejí s tím, že jejich rodiče provozují blog, na kterém o nich zveřejňují informace a fotografie, případně je nekontrolovaně sdílejí na Facebooku.
„A to leckdy nevkusně doplněné o rámečky, koláže a podobně. Dospívající děti přitom nechtějí, aby za ně někdo jiný budoval jejich identitu. Snadno se totiž stávají terčem posměchu, protože jejich spolužáci tyto materiály mohou snadno odhalit a třeba i šířit. To, co může připadat rodičům jako roztomilé, mohou děti vnímat jako něco vysloveně trapného a urážlivého,“ dodává.
Zmíněné materiály totiž rodiče často nechávají přístupné na sociální síti či specializovaných serverech rodině a přátelům, v některých případech jsou dokonce zcela veřejné a tedy bez jakékoliv kontroly toho, kdo si je prohlíží a případně také stahuje.
Například podle výsledků loňského výzkumu Rodič a rodičovství v digitální éře uskutečněného Univerzitou Palackého ve spolupráci s O2, dává fotky svých dětí na svůj profil na sociální síti 74 procent českých rodičů. Pětina je má také uložené na cloudu, tedy na virtuálním úložišti umístěném na serveru poskytovatele služby a tedy mimo svůj počítač či telefon.
Současně podle výzkumu 80 procent rodičů zpřístupňuje fotografie dětí příbuzným, s přáteli ze sociálních sítí je sdílí čtyři z deseti rodičů.
„Zhruba pětina pak sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy a je možné určit jejich identitu,“ doplnil Kopecký.
Rodiče by se dětí měli ptát, zda se zveřejněním souhlasí
Nebezpečím přitom mohou být i materiály, které děti vtahují do politicky vyhrocených témat, kterým přitom vzhledem ke svému věku ani nemusí rozumět. Jde třeba o fotografie z účasti na demonstraci.
Extrémním příkladem je podle expertů třeba kauza videa holčičky mlátící baseballovou pálkou do polštáře představujícího Roma nebo muslima, kterou otec povzbuzuje ke sprostým nadávkám.
Případně video, na kterém devítiletý syn s rodiči zpívá píseň kapely Ortel Mešita a gesty naznačuje uřezávání hlav, což vedlo ke zprávám v médiích a řadě bouřlivých reakcí. Mimo jiné pak rodina zažalovala za vulgární kritiku bulvárního novináře Pavla Novotného. Teď si tak prakticky „navždy“ může kdokoli video s chlapcem podle jména zpětně dohledat.
„Nejde o to, že by snad děti neměly být od malička angažovány a neměly si vytvářet na věci svůj vlastní názor nebo ho jednoduše přebrat od rodičů. Jde čistě o výstupy v online světě, tedy o fotografie a videa, která mohou dítěti zkomplikovat budoucí život,“ upozorňuje Kopecký.
Rodiče by proto podle něj měli vždy přemýšlet, jaké informace, videa či fotografie týkající se dětí pustí do virtuálního prostoru a zda mu nemohou v budoucnu ublížit.
Současně by se dětí už od útlého věku měly ptát, zda se zveřejněním souhlasí, u starších by to pak měla být prakticky povinnost. Rozhodně by pak nikdy nemělo dojít na sdílení příliš osobních materiálů, jako jsou například informace o závažných nemocech nebo fotografie obnažených dětí.
„Je nutné si uvědomit, že při sdílení materiálu třeba do prostředí sociálních sítí velmi rychle ztrácíme nad jeho šířením kontrolu - může jej stáhnout kdokoli, kdo má k našemu profilu přístup,“ připomíná olomoucký odborník na kybernetickou bezpečnost.
