Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká...

Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká rozvojová agentura, se spolupodílí organizace zabývající se rozkrýváním černého trhu s gepardími mláďaty – Torrid Analytics, Veterináři bez hranic, somalilandské Ministerstvo životního prostředí a také Zoo Olomouc prostřednictvím zoologa Jana Kirnera (na snímku vpravo). | foto: Jan Kirner

Český zoolog pomáhá v Somalilandu zvířatům, která místní zabavili pytlákům

  • 1
Zoolog olomoucké zoo na Svatém Kopečku Jan Kirner se v Africe zapojil do projektu Torrid Analytics na ochranu přírody v Somalilandu. Jeho součástí je mimo jiné rozkrývání černého trhu s gepardími mláďaty a dalšími zvířaty.

Jan Kirner se na měsíc vydal do země, která se odtrhla od Somálska, a o jejíž existenci tuší jen málokdo. „O Somalilandu většina světa ani neví, že existuje. Formálně ani neexistuje,“ podotkla mluvčí zoo na Svatém Kopečku Iveta Gronská.

„Kromě boje proti pytláctví má místní vláda vizi věnovat se více otázkám životního prostředí,“ poznamenal zoolog Jan Kirner s tím, že na místě například pomůže vybavit veterinární ambulanci v Centru biodiverzity Debbis uprostřed somalilandské polopouště nebo trénovat místní chovatele a veterináře.

„Z hlediska ochrany přírody se jedná o prakticky nedotčené území. Je proto ideálním prostorem pro nezákonné obchodování s volně žijícími zvířaty. Jedním z hlavních artiklů jsou gepardí mláďata,“ popsala Iveta Gronská.

Součásti projektu je také vznik Národní somalilandské biobanky na univerzitě v hlavním městě Hargeise.

Somaliland

Země není součástí OSN. Navzdory investicím ze západu a rozvoji společnosti nebyl jako samostatný stát uznán. Území bývalé britské kolonie Somaliland vyhlásilo samostatnost od Somálska 18. května 1991. Od té doby se snaží budovat vlastní stát. „Těžko bychom v okolí hledali stabilnější zemi. Mají vlastní vládu, vlajku, měnu. Hlavním městem je zhruba milionová Hargeisa,“ uvedla mluvčí olomouvké zoo Iveta Gronská.

„V ní by měly být skladovány vzorky tkání živočichů pro genetický výzkum a studium na mezinárodní úrovni. Populace místní fauny zůstávají stále z velké části neprobádané,“ upozornil zoolog.

Do letadla si přibalil několik setů chirurgických nástrojů, anestetika, foukačku se střelami, dva litry ethanolu i nástroje k manipulaci s jedovatými hady.

„Prošly kupodivu bez problémů. Narkotizační pušku na letišti ovšem zabavili,“ přiblížil přistání v Africe.

Na místě spolupracuje s ředitelem Torrid Analytics (organizace zabývající se rozkrýváním černého trhu s gepardími mláďaty, pozn. red.) Tomášem Maulem, který je jedním z hlavních strůjců projektu a odborníkem na bezpečnost a černý trh s volně žijícími zvířaty.

„V Centru biodiverzity Debbis odborníci také posoudí chov zabavených zvířat,“ doplnila mluvčí s tím, že centrum bude navrženo tak, aby posloužilo návratu zabavených antilop do volné přírody.

Černý trh s gepardy

Protože se za Somalilandem rozkládá Arabský poloostrov, pytlákům se zde nabízí snadná cesta transportu gepardích mláďat z volné přírody k bohatým lidem v oblasti Perského zálivu.

„Somalilandská vláda si stanovila boj proti černému trhu s gepardy za jednu ze svých priorit. Cílem je zastavení exportu gepardů ze samotného Somalilandu. Asi 70 procent gepardích mláďat uhyne. Pokud by obchod pokračoval, mohl by se stát pro volně žijící populace gepardů v Somalilandu a Etiopii likvidační,“ řekl Jan Kirner.

Pytlákům hrozí trest až čtyři roky vězení a první viníci už si trest odpykávají.