"Takovou, aby si mohl říct: Víc jsem pro úspěch nemohl udělat,"
„Čtvrtfinále, to je zápas o štěstí,“ říkají často hokejisté. Na jeho nedostatek žehrali třeba po čtvrtfinále v Salt Lake City. Ostřelovali gólmana Chabibulina, ale gól ne a ne dát.
A propos, brankáři. Klíčová věc. Národní týmy odehrály dosud 16 čtvrtfinálových duelů. Jeden dva obdržené góly, to je v českém případě maximum možné pro postup. A hlavně gól dát! Vždyť Rusům před čtyřmi lety stačil jediný.
Co ještě pomůže?
Znalost soupeře. Kouč Růžička na mistrovství světa ve Vídni poprvé pustil videorozbor soupeře právě před klíčovým duelem.
„Taktika, ta je nejdůležitější. Přizpůsobit ji soupeři a dodržet ji. Nám se to proti Američanům v Naganu vyplatilo. Věděli jsme, že jsou extrémně silní v útoku, a snažili se jejich sílu otupit. A vzadu hrát pokud možno bez chyby,“ říká olympijský vítěz Martin Procházka.
Velice důležitou roli hraje také psychika. Věřit si, ale ne moc. Jenže nemůže tedy českému týmu vadit, že se mu v Turíně tolik nedaří?
„To je složité, protože do toho odsud nikdo nevidí,“ říká sportovní psycholog Michal Šafář. „Jsou dva přístupy. Buď se řekne, že je důležitý každý zápas, jako to bylo na předchozích turnajích. Tým pak hrál skvěle. Ve čtvrtfinále třeba přišel konec. Ale říkalo se: Fajn, bylo to dobrý, ve čtvrtfinále rozhoduje štěstí.“
Druhý přístup zní: soustředit se jen na čtvrtfinále. „Když to vyjde, všichni říkají, že to byla skvělá taktika. Když ne, tak je to hrozný průšvih, protože tým hrál špatně i předtím. Je možné, že letos hraje realizační tým vabank,“ líčí Šafář.
Pokud ano, tak hodně štěstí. Ať tahle hra Česku vyjde.
