Zatímco Lilly Kingovou vítá aplaus, Julia Jefimovová se dočká nadávek a nenávistného bučení.
„Buuuum. Amerika vítězí!“ píše Miller na Twitter, jakmile Američanka dohmátne o 57 setin dřív.
Kingová zvedá ruce nad hlavu jako v ringu. Vřeští nadšením.
A „monstrum“, které porazila? Propuká v pláč. Usedavě brečí už pět minut a nemůže přestat.
To není zrovna filmový happy end.
Jsi jednička v podvádění
Kingová byla první, kdo vyprovokoval tuhle přestřelku, která vyvrcholila vypjatým soubojem o zlato na trati 100 metrů prsa.
Když Jefimovová ovládla své semifinále, zvedla ukazováček nad hlavu. Americká teenagerka ji pak na břehu parodicky napodobovala. „Jo, jsi jednička, ale leda tak v podvádění,“ vzkázala soupeřce.
Narážela na minulost Jefimovové, která kvůli dopingovým prohřeškům vůbec neměla v Riu závodit. Dvakrát ovšem uspěla s odvoláním a na poslední chvíli na hry odletěla.
OPUŠTĚNÁ. Američanky Katie Meiliová a Lilly Kingová slaví své olympijské medaile, zatímco zkroušená Julia Jefimovová se choulí do vlajky úplně vpravo.
To se nelíbilo dalším plavcům, kteří se připojili k lovu na Rusku. Legendární Michael Phelps prohlásil: „Někteří sportovci jsou opakovaně pozitivně testováni, a přesto smějí závodit. To mě vytáčí.“
Poté, co Kingová vyhrála, kopla do Rusky ještě jednou. Odmítla ji na stupních vítězů podat ruku a výsledek označila za „výhru pro čistý sport“.
„Je možné dostat se na vrchol a dělat to fér,“ uzavřela spokojeně.
Copak studená válka neskončila?
Ačkoliv se zdá, že příběh dopadl správně a dobro zvítězilo nad zlem, možná nakonec šikanovali tu nesprávnou Rusku.
„Sportovci by se měli povznést nad politiku, ale oni jenom koukají na televizi a věří všemu, co se píše. Já myslela, že studená válka je u konce,“ stěžuje si Jefimovová.
Blonďatá Kavkazanka nevypadá jako reklama na ruskou dopingovou mašinu. Už při jejím šestnáctiměsíčním trestu za zakázaný steroid v roce 2013 nezávislí arbitři psali: „Rozhodně nepodváděla úmyslně. Byla to nedbalost.“
Zakázanou látku prý obsahoval doplněk stravy, který si koupila v Kalifornii nedaleko svého bydliště. Když ji prodavač řekl, že je přípravek v pořádku, sama si už obsah nezkontrolovala. A neprošla dopingovým testem.
Na mezinárodní rozhodce, mezi nimiž nebyl žádný Rus, dokonce zapůsobila svým chováním.
„Upřímná a čestná. Vyčítá si svoji chybu a nesnaží se z ní vinit někoho jiného. Plně také přijímá odpovědnost za své činy.“
Samozřejmě, mohla si vymýšlet a lhát. Jenže žádným Lancem Armstrongem, který systematicky používal několik druhů dopingu, nejspíš nebyla.
A meldonium, které v jejím těle odhalili letos? Jefimovová ho mohla přestat brát, když se dostalo mezi zakázané látky, a nestihlo se z těla vyloučit. To uznala i antidopingová agentura WADA, která pravidla pro lék na srdce, který používalo mnoho sportovců z východní Evropy, nakonec změkčila.
Ruska žije poslední čtyři roky v USA a tvrdí: „Trávím v Rusku snad jeden měsíc v roce. Nemám s ruským programem nic společného.“
Ačkoliv její nevině ostatní nevěří, na olympiádu ji nakonec pustili.
Teď má z ní stříbro. „Jsem šťastná. Bylo to nejlepší, čeho jsem byla schopna dosáhnout,“ uznala po závodě.
Ale stejně v cíli smutně plakala.
