Jenže říkejte to pětadvacetiletému muži, který tak dlouho "přešlapoval" v pozadí za americkou reprezentací, jemuž těsně unikl postup na olympiádu v Aténách a který dře v bazénu šest hodin denně! V červnu se dozvěděl, že má rakovinu.
O týden později doplaval v americké olympijské kvalifikaci druhý, nominoval se do Pekingu. A rozhodl: "Odložím operaci." Včera kráčel po kraji bazénu, v duši aspoň na chvíli klid a mír.
"Splnil se mi sen už jen tím, že tady závodím," svěřil se. "Fyzicky se cítím dobře. Zároveň si připomínám: Jsou to jen závody. Poprvé na vrcholné akci nejsem nervózní."
Usmívá se, řekli byste, že je výborně naladěn. Navenek. Ale co se odehrává v jeho nitru? "Co? Jsem jen člověk. Tohle není chřipka. Vidím teď celý svůj život v úplně jiných perspektivách."
Podivné pouto jej najednou sblížilo s otcem, který onemocněl rakovinou plic před rokem – a poráží ji! Dokonce synovi fandí z tribun Modré kostky. Stejně tak mu pomáhají američtí plavci. "Moje babička umřela na rakovinu," říká Michael Phelps. "Vím, jak těžká bitva to pro Erika je."
Další inspiraci hledá Shanteau u Lance Armstronga, telefonicky jsou ve spojení. Legendární cyklista mu doporučil svého lékaře. Armstrongovi, který kdysi rovněž onemocněl rakovinou varlat, dávali lékaři mnohem menší šance na přežití než nyní Shanteauovi. "A přežil. U něj čerpám víru, že ji mohu porazit i já," říká plavec.
