Tato postava se objevuje v propagačním klipu olympiády v jihokorejském Pchjongčchangu. Jde o poslední přeživší ze zástupců umělé inteligence, jež zkoumá, co odlišuje roboty od lidí. Dospěje k závěru, že je lepší „zapalovat svíčky pro mír, nikoli zvedat v krizi zbraně“. A burcuje: „Budoucnost záleží na vás. Přidejte se k nám. Přidejte se v míru.“
S jejím poselstvím pak souzní rovněž Generální shromáždění OSN žádající o speciální olympijský klid zbraní. „Měl by pozastavit všechna nepřátelství a ujistit o hodnotách míru, solidarity a respektu,“ stojí v prohlášení, které zprostředkoval Mezinárodní olympijský výbor.
Dokonce i s termíny: příměří by mělo začít sedm dní před zimními hrami a vypršet týden po skončení paralympiády. Ekecheiria pro 21. století – už při starořeckých olympiádách se v Olympii nesmělo řinčet zbraněmi, což bylo až na malé výjimky důsledně dodržováno. No a je jasné, na koho to vše míří.
Svět logicky trne, neboť Severní Korea patří k nejpodivnějším a nejnebezpečnějším zemím planety. Poloostrov roztíná 38. rovnoběžka, již dělí od olympijských sportovišť jen několik desítek kilometrů.
Tlak na Severokorejce má vystupňovat snaha amerického prezidenta Trumpa doplnit Kimův režim na seznam podporovatelů terorismu. A přitlačit na „říši zla“ sankcemi.
Kim Čong-un a Donald Trump
I zástupci Českého olympijského výboru po svých inspekčních cestách upozorňovali, že v Jižní Koreji jsou na své prapodivné sousedy zvyklí – mezi zeměmi ostatně panuje od korejské války a roku 1953 jen příměří, nikoli mír. A že z místa vše vypadá jinak než z Evropy, neboť život musí jít dál a v permanentní tenzi by Jihokorejci zešíleli.
A tak ani nový mezinárodní tlak nemění situaci. „S hrami to nemá co do činění,“ uvedl mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničí Noh Kyu-duk. „Pokud někdo splní kvalifikační kritéria, je vítán.“
Zatím si hry ze Severní Koreje vybojoval jen krasobruslařský pár, jeho účast je však stále v mlze.
Už na nedávném setkání všech národních olympijských výborů v Praze bylo znát, že by takový scénář leccos usnadnil. Pokud by zástupci Severu přijeli soutěžit, největší ze všech hrozeb – případný útok Kimova režimu – by rázem vypadala ještě méně pravděpodobně než nyní.
Ale to, že něco není pravděpodobné, bohužel neznamená, že se tak nemůže stát. A jestli diktátor Kim Čong-un něčím děsí nejvíc, je to naprostá neschopnost světa odhadnout jeho myšlenkové pochody.
I proto kromě OSN k míru burcuje také robožena K 2018020925.
