Český paralympijský tým přivezl z Atén 31 medailí, šestnáct zlatých, a potvrdil pozici v absolutní světové špičce.
"V hodnocení zemí jsme skončili dvanáctí, což je při současném trendu slučování kategorií a nástupu asijských sportovců ještě větší úspěch než před čtyřmi roky v Sydney. V přepočtu sportovců na množství obyvatel jsme při nejhorším druzí," prohlásil František Janouch, výkonný předseda Českého paralympijského výboru.
Rekordní česká výprava vytvořila šest světových rekordů, polovinu z nich plavec Martin Kovář. "Máme nejlepší trenéry v republice, kteří musí skloubit pokud možno špičkovou výkonnost s rozdílnými handicapy," řekl vítěz kraulařské padesátky, stovky i dvoustovky v kategorii S3.
Kováře mrzí, když úspěch české výpravy někdo zlehčuje. "Výkony mají svoji hodnotu. Nemám rád, když si někdo myslí, že jedeme na pionýrský tábor . Zjednodušení není na místě, medaile se na bráně nerozdávají," tvrdí úspěšný plavec.
"Nominace měla skutečně přísná kritéria. Například umístění na mistrovství světa do šestého místa. Do Atén jsme v podstatě vyslali pouze potencionální medailisty," zdůraznil předseda Janouch.
Konkurence se zvyšuje. Například Čína získala v porovnání se Sydney o 68 medailí více. "Pokud budeme chtít pozice obhájit i za čtyři roky v Pekingu, budeme se muset přizpůsobit současnému trendu a zajistit profesionální i odborné zajištění na úrovni zdravých sportovců," uvedl trenér a vedoucí české výpravy Jan Nevrkla.
Kovář: Chtěl jsem zlato, mám tři
"Splnil se mi sen, přání v které jsem jen odvážně doufal," popisoval pocity bezprostředně po příletu do Prahy Martin Kovář: "Je to příjemné a satisfakční zakončení kariéry. Na velkých závodech už plavat nebudu, cítím se unavený. Měl jsem docela velké zdravotní problémy při dopoledních rozplavbách, zadní vrátka pro Peking si už rozhodně nenechávám."
Co bude dál? Dělal jste poradce premiérovi Špidlovi, určitě budete chtít poblíž sportu pokračovat.
Mám hodně aktivit. Oficiálně jsem jako poradce skončil, ale nerad bych se touto otázkou teď zabýval. Rozhodně mě láká práce například v Českém paralympijském výboru. Mám svoje názory na vývoj paralympismu. Vývoj se v dobrých i špatných stránkách blíží olympismu obecně - od komercionalizace přes problém slučování kategorií, zdravotních klasifikací, rozdělování velkých sad nových sportů. Problém je podle mě v malé motivaci pro začínající sportovce s handicapem. Chodím do komise Praha olympijská, což v podstatě znamená i Praha paralympijská. Zajímá mě to. Budu mít čas na věci, které jsem odkládal.
Jaká panovala atmosféra v českém týmu?
Možná mám pod dojmem medailí zkreslené dojmy, ale myslím si, že jsme byli dobrá parta - od čtrnácti, patnáctiletých až po kolegu Kubalu, který má pět křížků, ale stejně to s diskem všem ukázal.
Jak jste úspěchy slavily?
Dali jsme přednost neoficiálnímu setkání v přilehlé hospůdce v Zemi krále Miroslava, jak jsme říkali místu poblíž vesnice.
Jak se proměnily Atény olympijské na Atény paralympijské?
Nestěžuji si. Občas jsme třeba zabloudili, ale jinak se pořadatelé dokázali s paralympiádou vyrovnat dobře. Mě se tam líbilo, sportoviště byly na vynikající úrovni. Navíc plavání bylo dost atraktivní, odpoledne i večer bylo plno.
Bude i víc času na ryby, vaši libůstku?
To doufám.
