Zatím se už čtvrtý týden připravuje v pražském Podolí. To kvůli pohodlnosti. Za pěkného počasí trénuje venku, a jen když prší, zaleze do vnitřního bazénu. Což by v Brně za Lužánkami nešlo. "Myslím, že se dokonce opravují, ale jak začne být teplo, je tam nesnesitelně, i voda je horká," povídá Pechanová.
Ladíte už jenom formu?
Ještě pořád je to normální trénink, plavu hodně kilometrů. Bolí mě celý člověk, je to náročné a dolaďování teprve nastane. Ale můj start je ještě docela daleko, plavu až 9. srpna.
V jaké se cítíte formě?
Ve vodě se cítím dobře (smích).
Vzpomínky Jany Pechanové na OHAtény 2004 (19. místo) |
Jaké ambice máte?
Přečetla jsem si o sobě jeden článek a byla jsem rozpolcená. Ten novinář si vybral jen něco a vyznělo to z mých úst hrozně sebevědomě, což bych o sobě nikdy neřekla. Mrzelo mě to. Je jasné, že každý jede bojovat o medaili, to se nebojím říct a chtěla bych o ni bojovat. Pro mě je však důležité, abych odjížděla z Londýna spokojená s tím, že se mi závod podařil. Medaile už by byla něco navíc. Jasně, že nikdo nebojuje o čtvrté, páté, šesté místo, pokud to není nominační závod, což olympiáda není.
Kolik závodnic je ve startovním poli, které můžou aspirovat na medaili?
Řekla bych osm až dvanáct. Nelze vyjmenovat jasné favority, je to hodně variabilní. V dálkovém plavání se to nedá jasně určit. Navíc bude chladná voda, která podle mě zamíchá pořadím. Když bude mít osmnáct stupňů, bude to dost, ale spíš si myslím, že bude mít ještě méně. Některé závodnice to určitě neuvítají. A olympijský závod ještě bývá jiný než ostatní, uvidíme, komu se rozklepou kolena.
Jak důležité jsou zkušenosti, kterých máte spoustu?
Určitě jsou dobré. Už před osmi lety jsem si myslela, kolik mám z různých mistrovství zkušeností a že se dokážu poprat s nervozitou, ale nepoprala.
Jsou zkušenosti důležité hlavně ve finiši?
Finiš může rozhodnout, ale taky nemusí. Třeba se zas urve nějaká skupinka, ale otázka je, jak velká. Taky záleží na tom, kolik lidí bude mít na finiš síly. V chladné vodě bude navíc těžší finišovat a dostat se ještě do rychlejšího tempa.
V jakém prostředí poplavete?
To je normální rybník v parku. (Serpentinové jezero v Hyde Parku – pozn. red.) Poplaveme uprostřed města, to je hodně netradiční. Pro mě je fajn, že je to volně přístupné, díky čemuž bychom mohli mít největší obecenstvo, co jsme kdy měli. Sleduju, co se kolem nás děje. Loni tam každé další kolo přicházelo víc a víc diváků.
Proč tomu říkáte rybník?
Přece to nebudu zveličovat (smích). Srovnávám si to s českým rybníkem, abych si vytvořila pro sebe domácí atmosféru.
Jak velké okruhy poplavete?
Bude to šest okruhů po 1 660 metrech zhruba, aby to vyšlo na deset kilometrů.
Zdá se, že se na závod hodně těšíte?
Jo. No jasně (úsměv). Na jednu stranu si říkám, že by se to mohlo ještě odložit, ale na druhou se těším, až bude po závodě a budu si moct odpočinout a nebudu muset vstávat. Pěkné bude i volno, které bude následovat, ale závod je to hlavní.
Meteorologové předpovídají hodně deště pro celou olympiádu. Je to pro vás problém, nebo vám na počasí nesejde?
Pokud bude pršet, není to žádná překážka. Osobně mi to nevadí, akorát o to bude studenější voda, zvlášť když bude pršet třeba víc dní nebo bude týden chladné počasí. To je nepříjemné.
Na jakou nejchladnější vodu jste zvyklá ze světového poháru?
V roce 2006 si pamatuju vodu, která měla šestnáct stupňů, i na světovém poháru v Londýně jsme měli studenou vodu. Není vůbec příjemné plavat dvě hodiny v tak studené vodě.
