Žádní čeští plážoví volejbalisté nedošli na olympijském turnaji tak daleko jako Kolocová se Slukovou v Londýně. V sobotu čtyřiadvacetileté Češky porazily Talitu Rochaovou a Mariu Antonelliovou z Brazílie a postoupily do čtvrtfinále. Tam o den později podlehly americkým exmistryním světa April Rossové a Jennifer Kessyové, čímž v konečném účtování obsadily dělené páté místo.
Jaké zkušenosti si odnášíte ze své první olympiády?
Sluková: Úžasné. Hrát před takovým publikem je něco famózního. Lidé fandí každému balónu bez ohledu na to, jestli je dobrý nebo špatný. Baví je to, a potom to i nás baví. Zahrály jsme tady plno dobrých vyrovnaných zápasů, porazily jsme týmy, které jsme nikdy předtím neporazily. Ještě pořád nám nedochází, co jsme dokázaly, ale jsme se svými výkony spokojené.
Kolocová: Být páté na celém světě a na olympiádě je pro nás skvělý úspěch a budeme si to uvědomovat ještě dlouho. Bojovaly jsme, lidi nám fandili, bavilo je to, a tak můžeme být spokojené.
Prozradíte nám své nejsilnější olympijské zážitky?
K: Moc se mi líbil náš areál. Tím, jak vypadal, kolik lidí sem chodilo a jak hezky fandili. A potom zprávy, jak nás hodnotili lidé u nás doma. Přicházejí nám esemesky, velký ohlas máme na Facebooku, lidé psali, že nám fandí a hledají hospody, kde nás budou vysílat. To jsou věci, jaké jsme nikdy takhle výrazně nezažily. Jsem za to ráda, člověk se cítí důležitý a trochu slavný.
Jakou odezvu to může mít do budoucna?
S: Doufáme, že motivujeme hodně lidí, hlavně dětí a talentů, aby u tohoto sportu vydrželi. Začátky jsou krušné, ale tohle je třešnička na dortu, bonbonek, za který to stojí. My samy jsme se ukázaly lidem, kteří nás předtím nikdy neviděli. Snad pochopili, že to je tvrdá práce a že se jen neopalujeme. A třeba se najde i nějaký finanční partner, kterého jsme zaujaly.
K: Chceme víc trénovat venku, být v Africe i pár měsíců, abychom měly stejnou přípravu jako top hráčky kolem nás. To všechno stojí peníze, a přitom najít dobré sponzory je tak těžké.
Těšíte se, že teď budete slavnější?
K: Já myslím, že nás lidi zase tak moc poznávat nebudou, neviděla bych to tak veliké.
S: Jak sláva rychle vznikla, rychle opadne. Úplně všechno snad zapomenuto nebude, ale všichni se vrátí do neolympijského života a my se žádné velké slávy bát nemusíme.
Jaká reakce vás nejvíc pobavila?
K: Nabídka, která přišla Markétě od 46letého pána z Copacabany. Prý jestli si ho nechce vzít a přestěhovat se k němu do Brazílie. Je roztomilé, kolik lidí se ptá, jestli jsme nezadané, jestli si je nevezmeme, nebo s nimi aspoň nechceme jít na rande. Často jim je jedno, která z nás, hlavně někdo. Je to fakt vtipné.
Aspoň na tréninkový kemp na Copacabanu by vás ten muž vzít mohl, ne?
S: Určitě bychom si tam po té svatbě pinkly, ale jelikož se vdávat nechceme, tak padne i to soustředění.
K: Máme oblíbenou tu Afriku, radši pojedeme tam.
Nejsou vám některé žádosti už nepříjemné?
S: Zatím jsme takové pokorné, takže se vyfotíme s každým a podepíšeme úplně všechno, co nám kdo strčí pod ruce. Nikoho jsme neodmítly.
K: Až na ty svatby, samozřejmě.
S: Zatím nás to víc těší, než aby nás to obtěžovalo.
Letos jste už popáté skončily na pátém místě, semifinále vám pořád uniká.
K: Tady je čtvrté místo o trochu cennější než jinde, i když i na grandslamech je páté místo výsledek tvrdé práce. Semifinále nám je zatím zapovězené, ale doufáme, že se k tomu ještě dostaneme. Úplně naplno s trenérem pracujeme teprve dva tři roky, takže si pořád myslíme, že se máme kam vyvíjet. Za dva tři roky už snad budeme páté místo považovat za horší výsledek a budeme zvyklé na lepší.
Co vám ještě v porovnání s nejlepšími páry chybí?
K: Něco malinko od všeho.
S: Hlavně zkušenosti. Holkám, se kterými jsme tady prohrály, je přes třicet let, takže máme ještě pořád šest let rezervu. Jsme poměrně malé, s tím se nedá nic dělat, a tak potřebujeme hrát o to chytřeji a vypilovat všechny činnosti. Kvůli naší výšce musíme dobře přihrávat a dobře nahrávat. Pokud vyhoříme na těchto dvou činnostech, tak se nám proti vysokým soupeřkám hraje strašně těžko. Musíme všechno mít precizní, jinak se top týmům nemůžeme rovnat.
K: A to vyžaduje roky dřiny. Tyhle věci se nedají zlepšit ze dne na den nebo z roku na rok, je to trvalá práce a miliony odehraných balonů, aby vše bylo perfektní.
Příští olympiáda bude v Rio de Janeiru, tam je plážový volejbal hodně populární…
S: No jo, Copacabana! Tak to bychom měly o té nabídce popřemýšlet.
K: Je to za dlouho, nemá cenu o tom mluvit.
S: Přesně tak, je to strašně daleko. Ještě neskončila tahle olympiáda, a tak by bylo hodně unáhlené myslet už na tu další. Naším cílem je stabilně a dlouhodobě hrát dobře na Světovém okruhu. Olympiáda je super turnaj, máme z toho krásné zážitky, ale nepřináší nám to žádné peníze, žádné body do žebříčku. Pokud se volejbalem chceme živit, tak musíme hrát dobře na turnajích. Jsou každý rok, celou sezonu. Rio je jen v dáli.
