Jen si to představte. Přiletíte na hry až z Austrálie, jste po dlouhé cestě utahaní, nevyspalí a pak se s vámi řidič autobusu, najatý organizátory, ztratí. Jako by nestačilo, že pro vás přijel se zpožděním půldruhé hodiny.
Jistě, měl vás odvézt z letiště do olympijské vesnice. Kam jinam?
Ale on místo toho hořekuje: "Nikdy jsem tuhle trasu nejel." A nádavkem si postěžuje, že GPS navigaci, kterou mu do autobusu zabudovali, neumí zapnout a ovládat.
Australští sportovci hledí z okna, pak do mapy a brblají. "Buckinghamský palác na cestě do vesnice? To nebude ta nejkratší cesta," říká jachtařka Elise Rechichiová. Kdyby si objednali turistický okruh městem, pak ano. Ale takhle? Lékař Australanů sice řidiči navigaci zprovozní, ale vzápětí zjistí, že v navigaci není zadaná olympijská vesnice.
Shánějí tedy název ulice, kde vesnice leží. Fyzioterapeut výpravy vezme iPhone a naviguje řidiče pomocí telefonu. Řidič je z toho nakonec natolik zmatený, že vjede do jednosměrky v protisměru.
Ne, to není situační komedie. To se skutečně stalo.
Cesta dlouhá 23 mil, která jiným týmům zabrala 90 minut, jim trvá dvě a půl hodiny. A to přesto, že jsou pro sportovce uvolněny speciální olympijské pruhy. Jejich řidič, mimochodem Ir z Dublinu, najatý speciálně na hry, údajně proškolen byl. Asi málo...
Kdyby se však ztratili jen Australané. Stejný osud potkal i výpravu USA. Ta bloudila čtyři hodiny!
"Tomu se mi nechce věřit," namítá Peter Handy, zodpovědný za transport při hrách. "To by projeli celý jihovýchod Anglie."
Suchý anglický humor? Jenže Karren Clement, dvojnásobný mistr světa na 400 metrů překážek, přímo z autobusu na Twitter psal: "Už jsme ztraceni čtyři hodiny. To není zrovna dobrý první dojem z Londýna. Jsme ospalí, hladoví a potřebujeme čurat."
Organizátoři záhy odhalili viníka: navigace to byla! Neukázala řidičům klíčovou odbočku a ti se ocitli v úzkých. Že navigace ukazuje alternativní trasu, pokud odbočku minete, se už nezmínili...
Olympijský ministr Hugh Robertson se sportovcům za problémy omluvil a ujistil: "Naši řidiči musí vědět, kam jedou." Mluvčí her organizátory hájila: "Vyřizovali jsme za den více než sto jízd z letiště do vesnice a měli jsme jen jeden či dva problémy, kdy cesta trvala déle, než se plánovalo. Drtivá většina výprav dojela v pořádku."
Také se vám hned vybavuje okřídlená hláška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje? "Náš ústav se vám omlouvá za politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za 10 let."
