Na luxusní střelnici v Baku to rozhodně nebyl její den. „Byla jsem ztracená,“ přiznala Adéla Sýkorová poté, co v malorážce skončila na 25. místě a finále bylo hodně daleko.
Stejně daleko měla rovněž k vlastní spokojenosti. „To víte, že jo. Ale nějak se z toho nehroutím. Těch závodů ještě bude... Život jde dál,“ říkala usměvavá dívka. Platí to pro ni doslova: bronzovou medailistku z olympiády v Londýně nyní čeká období velkých osobních rozhodnutí. Už za měsíc ji budete znát jako Adélu Bruns.
Kateřina Emmons je potřetí těhotná a ohlásila konec kariéry. Jak sportovní a soukromý život hodláte kombinovat vy?
Budu se za měsíc vdávat a pokud Rio nějak nevyjde, chtěli bychom s přítelem založit rodinu. Taky je mi 28 let.
Olympiáda by vše mohla pozdržet, je vaší výzvou a metou?
Určitě. Budu bojovat a když místo vybojuju, budu se snažit připravovat co nejlépe, abych do Ria jela. Pokud ne, není důvod čekat.
Byl závod v Baku poslední pod přímením Sýkorová?
Do svatby už nezávodím, ale na evropském šampionátu a na Světovém poháru ještě budu střílet za staré příjmení, protože nestihneme vyřešit všechny doklady. Svatba je v Německu, bude se muset hodně papírovat, pas a tak... A mistrovství Evropy se koná už týden po ní.
Váš nastávající je Němec, jste tedy mezinárodní střelecký pár jako manželé Emmonsovi?
Seznámili jsme se na bundeslize. Přítel střílí, ale rekreačně, má to jako hobby; v Německu je to víc národní sport.
Máte před svatbou ještě hodně práce, když jste teď v Ázerbájdžánu?
Přípravy už máme hotové, teď už řešíme jen maličkosti, tiskneme třeba meníčka na stůl. V průběhu posledního půlroku jsme svatbu postupně zařizovali, abychom neměli moc stresu. Já nemám ráda, když se všechno dělá na poslední chvíli. Svatba bude v takovém malinkém městečku v takových menších horách, v pěkném hotýlku.
Poslední závod „za svobodna“ vám nevyšel, co přesně se vám na Evropských hrách přihodilo?
Začátek mohl být i lepší, ale výhodou byla, že jsem rány viděla – věděla jsem o chybách a měla to pod kontrolou. Vleže už přišly úseky, kdy jsem vůbec nevěděla, proč rány jsou v určitém místě. Pak nevím, jak a na čem mám pracovat dál, abych byla lepší. No a vestoje jsem byla úplně ztracená.
Co to s člověkem v průběhu závodu udělá?
Jsem trošku rozpačitá. Musím postupem času přijít na to, co se tu dělo, pořádně si to projít v hlavě. Uvidím, jaké ponaučení si z toho vezmu.
