"Tyhle okamžiky jsou na celém sportování to nejhezčí," říkal Šebrle bezprostředně po vyhlášení. "Moc jsem si to celé užil."
Medaile mu za aplausu aténského publika na slavnostním ceremoniálu předali člen MOV Willi Katschmitt Lujan a generální sekretář Mezinárodní atletické federace István Gyulai.
Sotva mu ji pověsili na krk, Šebrle medaili zvedl kynul s ní divákům. Při české hymně pak zlatou trofej mačkal v dlani a tlačil ji k srdci. "Byl to momentální nápad, tohle fakt netrénuju."
Už předem však věděl, že si bude hymnu zpívat jen polohlasně, sám pro sebe. "Trochu se stydím," přiznal.
Zaskočilo ho aranžmá: "Hymna byla taková lehce zdlouhavá a táhlá," přišlo mu. "Ale furt to byla naše hymna!"
Ještě pod reflektory Olympijského stadionu povinně pózoval fotografům z celého světa. Chvíli sám, jen s medailí, kyticí a olivovám věncem na hlavě, chvíli společně s ostatními medailisty.
Se stejnou profesionální grimasou a nekonečnou trpělivostí pak v zákulisí absolvoval druhé kolo fotografování. Místo soupeřů Bryana Claye a Dmitrije Karpova se však k němu vinuli dobrovolníci, kteří pomáhají organizátorům her.
Pět, deset, možná dvacet pohledů do malých digitálních fotoaparátů, a Šebrle stále se stále usmívá. "Je to nádherný zážitek, cítím se super," smál se.
Dlouhý den olympijského šampiona, který pro něj začal on-line rozhovorem se čtenáři iDNES, však ještě zdaleka neskončil. Na třiadvacátou hodinu aténského času je v Českém olympijském domě v Pireu naplánován start oslavy jeho vítězství.
ROMAN ŠEBRLE
zde najdete články o zlatém desetibojaři
 Roman Šebrle líbá zlatou olympijskou medaili. |
 Roman Šebrle se raduje na nejvyšším stupínku. |
 Roman Šebrle - olympijský vítěz v desetiboji. |
