"Bylo příjemné si odskočit domů, i tak to tu bude ještě dost dlouhý," svěřovala se dvacetiletá Plzeňanka.
V domácích podmínkách se věnovala tréninku i odpočinku. "Dva dny jsem byla na střelnici a pak v sobotu na tři dny vyrazila do hor a lesů. Tam, kde nikdo nebyl. Prostě si vyčistit hlavu," usmívala se úřadující mistryně Evropy a mistryně světa z roku 2002 ve střelbě ze vzduchové pušky.
A jaké změny zaznamenala v dějišti her po svém návratu? "Je tu mnohem víc lidí a taky o poznání větší vedro. Ale pořád se mi tu hodně líbí, ve vesnici jsem nenarazila na jediný problém. Je to tu sice účelově zařízené, ale to asi při bydlení pro tak velký počet lidí ani jinak nejde," míní.
"A co je důležité, moc dobře se mi tu spí a ve volných chvilkách jsem naložená v bazénu. To můžu," dodala s labužnickým výrazem.
Už se nemůže dočkat, až se v sobotu představí v olympijském závodě na 10 m. "Moc se těším, ráda závodím. Je to úplně něco jiného než trénink." Cíle si nedává, ráda by ale měla ze svého výkonu dobrý pocit. "Chci si to užít a vyhnout se výkonnostnímu propadáku. To jediné by mě mrzelo."
Olympijská střelnice se jí zdá kvalitní a také obrovská. Možná je to i tím, že se zde při zmíněném soustředění potkávala jen s českými kolegy a jednou Japonkou. "Na palebné čáře se nás sešlo maximálně pět. Při závodech tam bude asi větší nával."
Přes své mládí má za sebou řadu úspěchů a soupeřky jí respektují. "To ale platí i obráceně," tvrdí rezolutně. "Jak říkám, střelnice je tu kvalitní a i když fouká každý den jiným směrem, střílet se dá. Na druhou stranu venku na padesáti metrech je to vždycky trochu loterie, nikdy to není jen o vašem výkonu, ale třeba i o štěstí a o schopnosti odhadnout směr větru. Ovšem na deseti metrech je to jen na vás..."
Zatímco střelecké kvalifikace budou probíhat brzo ráno, finále jsou na programu v poledním žáru. "Horka člověk těžko snáší v normálním oblečení, natožpak ve střeleckém. Ale co se dá dělat, jsme na to zvyklí. Holt budeme zpocení a budeme smrdět," dodala dobře naladěná střelkyně.
