V Německu funguje systém Cell Broadcast od prosince 2022. Česko s jeho zavedením otálelo, a to navzdory nařízení EU. | Ilustrační snímek

V Německu funguje systém Cell Broadcast od prosince 2022. Česko s jeho zavedením otálelo, a to navzdory nařízení EU. | Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Je to pozdě, říká analytik o zavedení systému včasného varování na mobily

  • 18
Ministr vnitra Vít Rakušan ve středu 31. ledna na Bezpečnostní radě státu představil připravovaná opatření v reakci na prosincový útok v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z nich je zavedení systému Cell Broadcast, tedy rozesílání varovných zpráv na displej mobilního telefonu, které jinde v Evropě již běžně funguje.

Cell Broadcast je obdobou SMS, jde však o systém hromadného odesílání zpráv uživatelům mobilních telefonů v definované oblasti, tedy přenos zpráv v rámci určité základnové stanice. Zpráva je směrována do buňky, nikoli do konkrétního telefonu jako u běžné SMS, objeví se tak najednou na velkém počtu telefonů, které jsou v danou chvíli aktivní na daném vysílači. Tento nástroj je v řadě evropských, asijských i afrických států využíván pro rozesílání varovných zpráv na mobilní telefony při akutním nebezpečí.

„Nyní ho mají k dispozici hasiči, mohou ho sdíleně používat i policisté, ale budeme se bavit o novější a lepší technologii, kdy se vám ta zpráva objeví přímo na displeji telefonu,“ uvedl ministr Rakušan pro ČTK. Podle agentury o tom nyní budou ministři vyjednávat s mobilními operátory.

Výhodou systému Cell Broadcast je nejen jistota doručení zprávy, jejíž odeslání bez ohledu na počet telefonů v dosahu daného vysílače trvá méně než deset sekund, ale i fakt, že v krizových situacích její odeslání nezahlcuje mobilní síť. Zpráva je navíc doručena i na mobily v roamingu, a to v jazyce daného uživatele.

Maximální délka jedné zprávy je 1 395 znaků v závislosti na kódování (například v kódování UCS-2 podporujícím třeba arabštinu, čínštinu či řečtinu to je pouze 615 znaků). Cell Broadcast, který má specifický tón upozornění doprovázený vibrací, standardně podporuje drtivá většina v současnosti používaných telefonů.

Zavedení tohoto systému v Česku je jedním z 33 preventivních a bezpečnostních opatření přijímaných v přímé reakci na tragickou střelbu v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na pražském náměstí Jana Palacha z loňského prosince. Významnou část z představených opatření lze podle ministerstva vnitra realizovat v průběhu letošního či příštího roku.

Nicméně podle bezpečnostního analytika Jakuba Onderky měl tento systém podle nařízení EU fungovat v Česku už od poloviny roku 2022. Na síti X v souvislosti s prosincovou střelbou podotkl, že český systém navíc přímo počítá se zasláním upozornění v případě aktivního střelce. „Česko je jednou z mála zemí, která tuto povinnost neplní. Jsou tak zbytečně ohrožovány životy a zdraví občanů,“ dodal z rozhořčením.

V jiném ze svých příspěvků na síti X podotkl, že systém Cell Broadcast pro zasílání varování vzhledem k jeho výhodám zvolila většina států EU. „Kromě rychlejšího zasílání se uživatelům zobrazí i při režimu nerušit a na zamčené obrazovce telefonu,“ dodal s tím, že například i Polsko či Portugalsko na něj přechází ze zasílání SMS.