Od minulého dílu již víme, kolik nás bude stát naše městská síť bezdrátového přístupu k internetu pomocí technologie Wi-Fi. Teď už si můžeme založit neziskové občanské sdružení. Jak už bylo řečeno v prvním díle, tato forma organizace poskytuje mnohé výhody, ale i nevýhody. Dále bychom se měli seznámit s legislativním pozadím celého provozu internetového připojení přes občanské sdružení (OS) a nakonec vyjmenovat nabídku možností, jak připojit lokální síť k internetu, když se zrovna ve vašem městě nenachází žádný vhodný provider. Tento díl tedy neposkytne moc technických informací, ale zase by mohl pomoci s úředničinou.
Zakládáme občanské sdružení
Ministerstvo vnitra tvrdí, že úřad není labyrint, a tak na svých stránkách poskytuje plno praktických informací, kromě jiného se tu můžete třeba dozvědět, že „spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení jsou zakládána za účelem výkonu sdružovacího práva. Na rozdíl od politické strany nebo politického hnutí je občanské sdružení subjekt nepolitický.“ Co tedy musí splňovat skupina zájemců o síťování?
Založit sdružení mohou nejméně tři lidé, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Určením těchto tři lidí se vytvoří takzvaný „přípravný výbor“, který pak vystupuje jako předkladatel žádosti o registraci, navrhuje stanovy a zajišťuje veškeré přípravy k úspěšnému ukončení registračního procesu. Pro úspěšnou registraci musí přípravný výbor sepsat několik dokumentů.
Jelikož žádné oficiální formuláře pro podání návrhu na registraci neexistují, záleží především na kreativitě žadatelů, jak budou svou žádost formulovat. Nabízí se také možnost stáhnout si je z intenetu (http://www.neziskovky.cz/).
Každopádně prvním dokumentem je „návrh na registraci“ který musí obsahovat jména, příjmení, rodná čísla a bydliště členů přípravného výboru s uvedením zmocněnce staršího 18 let, který bude mít oprávnění jednat jejich jménem. K tomuto návrhu je potřeba ještě připojit „stanovy sdružení“ ve dvou vyhotoveních.
Stanovy sdružení musí obsahovat několik informací. Nejprve název sdružení, který by neměl být shodný s již existující právnickou osobou. K ověření jedinečnosti názvu je vhodné využít obchodní rejstřík (www.justice.cz) nebo systém ARES na stránkách ministerstva financí nebo databázi (Nestátních neziskových organizací) tamtéž. Dalšími údaji jsou sídlo sdružení, což je jednoduše celá adresa, a cíle činnosti sdružení, ve kterých se nejčastěji objevuje formulka „sdílení dat a služeb členy sdružení prostřednictvím telekomunikačních sítí“. U cílů je třeba jasně říci, že sdružení nebude prodávat a pronajímat své sítě, protože k tomu je potřeba živnostenské oprávnění a licence.
Po iniciálách by se už měly začít řešit stanovy jako takové. V této části musejí být definovány práva a povinnosti členů, orgány sdružení a způsob jejich ustavování, dále výčet orgánů a funkcionářů, oprávněných jednat jménem sdružení. Poslední kapitolou jsou pak neméně důležité zásady hospodaření, kde by mělo být jasně uveden zdroj příjmů a způsob jejich využívání, kontrola a odpovědnost za finanční stránku sdružení a podobně.
Stanovy není třeba nijak složitě vymýšlet. Na internetu lze nalézt již v současné době mnoho fungujících sdružení, a tak není problém převzít jejich strukturu a pak jen dotáhnout do konce detaily, které by řešily specifické problémy vašeho OS.
A to je všechno. Pak už jen stačí zalepit do obálky a doporučeně poslat na adresu ministerstva vnitra. a čekat. Adresa je: Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, U Obecního domu 3, 112 20 Praha 1. Úředníci mají na registraci 10 dnů od doručení vaší žádosti, a když je všechno v pořádku, měli by vám přidělit IČO. S tímto, po zaregistrování na Finančním úřadě, můžete založit účet a začít se vesele občansky sdružovat.
Pro lepší představu můžete ještě zabrousit na stránky www.neziskovky.cz, kde se můžete dozvědět plno zajímavých a praktických informací ohledně provozu očanského sdružení.
Povinnosti občanského sdružení
Jako každá právnická osoba musí OS vést účetnictví. Tuto část provozu OS není radno podceňovat, a doporučujeme si na tuto nepříjemnou činnost najmout profesionála nebo někoho, kdo to alespoň vystudoval (i když to také nebývá vždy záruka kvality:). Hlavně se do toho nepouštějte sami. Není to až zas taková legrace, jak to ze začátku vypadá.
Veďte si pečlivě administrativu svého OS, abyste na konci roku mohli vydat „výroční zprávu“, ve které by se měly shrnout hospodaření, úspěchy, neúspěchy, realizované projekty, nárůst členstva a podobné informace. Konečná verze zprávy musí být k dispozici v sídle sdružení a nebo na internetu, což je koneckonců i praktičtější.
Kromě administrativy by se mělo OS minimálně jednou ročně sejít na valné hromadě a schválit výroční zprávu, případně zvolit nového předsedu. Valné hromady jsou dobré i k diskusím o dalším vývoji sdružení. Setkání tváří v tvář je přece jenom takové osobnější než po icq. Další povinnosti si případně můžete klidně sami definovat ve stanovách.
Připojení k Internetu
Posledním krokem k teoretickému a organizačnímu zvládnutí sítě je samozřejmě připojení k internetu. Co si budeme namlouvat, lokální síť je sice skvělá, ale s internetem je to přeci jenom trochu lepší. Občanským sdružením jsme vyřešili právní otázku připojení. Internetovou přípojku platí OS a konektivitu tak mohou využívat všichni členové sdružení. Jaké ale vybrat připojení? Je mnoho možností a každé má své výhody a nevýhody.
Pro komunitní síť je potřeba garantovaná linka a bez datových limitů. Pokud nemáte tuto možnost, očekávejte problémy v provozu, protože s otázkou „Jak spravedlivě dělit rychlost připojení do Internetu mezi uživatele, když rychlost kterou máte dělit nepředvídatelně kolísá?“ se budete potýkat minimálně jednou denně. Pro více než cca 5 uživatelů je lepší mít např. 0,5 Mb garantované linky než 2 Mb agregované. Vytvořili jsme pro vás seznam možností, které se dají v ČR využít.
a) „Drátové spojení“ :
Pevná linka: Klasická pevná linka je buď velmi pomalá nebo velmi drahá. Teoreticky a občas i prakticky je možné si pronajmout analogový okruh a na oba konce nasadit VDSL modemy. Pak je možné za cenu nejlevnější analogové linky mít spojení o rychlosti několika mB.
Optika: Technický ideál, ale málo dostupný a většinou drahý. Podle našich informací je technicky dostupný pouze v Brně.
ADSL: V současnosti se nabízí pouze negarantované linky, proto nevhodné. Pokud se v budoucnu budou nabízet i garantované linky, pak se bude jednat o vhodný způsob připojení (už jsou náznaky viz: (A)DSL bude i přes zpřístupnění). Problém ale může být malá rychlost uploadu.
Kabelové televize: Zajímavé a rychlé, ale není garantována rychlost. Malé pokrytí. Malý upload. Pro menší počet uživatelů pravděpodobně použitelné, ale nejasné obchodní a právní podmínky, tj. možnost sdílení připojení profi tarifu a nedávno zavedené „měkké“ datové limity.
b) „Bezdrátové spojení“
Wi-Fi: Levné, jednoduché, ale může být zarušené. Při dobrých podmínkách a viditelnosti není problém udělat spojení i 10 km dlouhé. Nicméně spoj, který jede dnes, nemusí už jet zítra.
5,8 GHz a vyšší frekvence: Dražší zařízení, nicméně menší rušení. Pokud je možné se dohodnout s internetovým providerem na pronájmu této technologie za rozumnou cenu, tak se v současnosti jedná o asi nejlepší dostupné řešení.
Tak a jsme u konce. A už je jen na vás, jakým způsobem pustíte internet do žíly vaší lokální sítě. O volyne.net jste se v tomto díle moc nedozvěděli, protože ve Volyni se zatím skládají na první AP a připravují prezentaci na zasedání městského zastupitelstva...
Ostatní díly:
Jak si postavid Wi-Fi síť na malých městech (Klientské počítače a shrnutí)
Jak si postavit síť Wi-Fi na malých městech (Zakládáme OS a připojujeme se na Internet)
Jak si postavit síť Wi-Fi na malých městech (Testování a náklady)
Jak si postavit síť Wi-Fi na malých městech (Začínáme)
