Fotografové vyrazili po stopách dědečka. Bojoval v první světové válce

  9:31aktualizováno  9:31
Po stopách dědečka, který bojoval za 1. světové války ve Slovinsku, pátrali známí liberečtí fotografové Jan a Šimon Pikousovi. „Chtěli jsme zbourat mýtus o tom, že Češi jsou jen Švejci a snažili se ze všeho vyzout,“ říká Jan Pikous.

Vojín Josef Pikous. | foto: archiv bratří Pikousů

Osmnáctiletého Josefa Pikouse, kameníka z Jižních Čech, poslali se 102. benešovským pěším plukem na italskou frontu.

Psal se rok 1916 a v západním Slovinsku kousek od italských hranic kolem řeky Soči zuřily těžké boje. Bylo to vůbec nejmasivnější nasazení Čechů a Moravanů v dějinách Velké války.

Po více než devadesáti letech se do stejných míst se svými fotoaparáty vydali i Jan a Šimon Pikousové z Liberce a nejen kvůli svému dědečkovi Josefu Pikousovi.

„Chtěli jsme zbourat mýtus o tom, že Češi jsou jen Švejci a snažili se ze všeho vyzout. Pravdou je, že to byli velmi stateční vojáci a právě v těchto místech drželi celou linii, “ líčí starší z obou bratrů Jan.

Stopa se ztrácí a zase vynořuje

Svědčí o tom i dochované dokumenty a vzpomínky. „Stalo se to například u Jamiana mezi kótou 144, kde byli zakopaní Benešovští, a 208, kde bojovala jičínská domobrana. Mezi nimi byli Maďaři. Když je Italové začali ostřelovat, Maďaři se vzdali a odkryli celé křídlo. Zatímco Benešovští bránili, Jičíňáci obrátili kanóny na Italy. Tím zachránili italský průlom.“

A tak se události bojů proplétají s osudem vojína Pikouse ze 102. pěšího benešovského pluku. Místy se jeho stopa ztrácí a zase vynořuje.

„Sledovat ji úplně do detailu není možné, museli bychom proniknout až do vojenského archivu ve Vídni. Zásadním vodítkem ale byla kniha Jozefa Vričana Po zapadlých stopách českých vojáků. Ten podrobně popisuje i boje v Julských Alpách, přidává mapky a dobové fotky. Kromě toho jsme sháněli vlastní dokumenty a materiály. Třeba válečných pohlednic, které psali vojáci svým rodinám, mám celou sbírku," upřesňuje Jan Pikous.

V roce 1917 skončil Pikous v lazaretu

Svého dědečka viděl jen asi jednou a mladší bratr Šimon se narodil až po jeho smrti. Konec války na bojištích Josef Pikous nezažil. V roce 1917 ho zasáhla střepina do stehna a skončil v lazaretu.

Bojoval však ještě v československomaďarské válce o Slovensko v roce 1919. „Z té doby je i náš jediný snímek dědečka. Tenkrát ještě nebyly československé uniformy, tak nosili vojáci, co bylo. Třeba čapka je polská,“ poznamenává Jan Pikous.

Po válce se Josef Pikous vrátil do jižních Čech a dožil v Hrejkovicích na Písecku.  

102. pluk byl fenoménem, vydával i časopis

I když od bojů uplynulo téměř sto let, jejich zůstatky jsou v krajině viditelné dodnes.

„Našli jsme tam střepiny granátů a střel, valy, které dříve bývaly zákopy, kaverny, uměle vybudované jeskyně, které sloužily jako úkryt a ubikace pro mužstvo, zbytky ostnatých drátů a dokonce i úlomky kostí. A také spoustu vojenských hrobů,“ vyjmenovává Šimon Pikous.

Některé zákopy do výše hlavy jsou zrekonstruované a starají se o ně spolky vojenské historie. Na boje upozorňuje i největší vojenský hřbitov nedaleko kóty 144, kde na křížích figuruje přes tři tisíce jmen.

102. benešovský pluk, jehož cestu bratři Pikousové sledovali, byl fenoménem. „Za první republiky dokonce vydávali svůj časopis Stodruhák, jehož některé výtisky se nám povedlo získat,“ doplňuje Jan Pikous.

Boje v Itálii stály desítky tisíc českých životů. Celkově v 1. světové válce zahynulo kolem 140 tisíc vojáků z českých zemí Rakouska-Uherska.

Na místa bojů s sebou Šimon Pikous vzal i své dva syny. „Je to nejlepší učebnice historie. Když místa sami uvidí a procítí jejich atmosféru, uvědomí si, co za hrůzu to muselo být,“ dodává. Oba bratři do severní Itálie a Slovinska vyrazí i příští rok v květnu - přesně po sto letech od vstupu Itálie do války.

Nejčtenější

Jablonec - Bohemians 2:0, první duel sezony patřil Matouškovi, dal oba góly

Jan Matoušek slaví gól v dresu Jablonce.

Jablonečtí fotbalisté zvládli úvodní utkání nového ročníku díky Janu Matouškovi, hostovi ze Slavie. Jedna z mnoha...

Ostrava - Liberec 1:2, hosté přežili vymyšlenou penaltu a otočili v závěru

Rudolf Reiter z Ostravy (vlevo) se snaží projít přes Oscara z Liberce.

Od deváté minuty prohrávali, přesto nakonec z Ostravy vezou všechny body. Liberečtí fotbalisté v prvním kole nejvyšší...

Na příkaz Okamury. SPD stáhla z Facebooku příspěvek o Pohraniční stráži

Předseda SPD Tomio Okamura v pražském volebním štábu. (6. října 2018)

Liberecká buňka hnutí SPD na své facebookové stránce vyvěsila komentář, ve kterém litovala zrušení Dne Pohraniční...

Hoftychův návrat: protesty, žlutá karta, obrat. Důležité vítězství, řekl

Trenér Pavel Hoftych na předsezonní tiskové konferenci fotbalistů Liberce.

Po osmi letech se Pavel Hoftych vrátil do nejvyšší české soutěže. A vítězně: liberečtí fotbalisté v Ostravě zdolali...

Moje sparťanské srdce. Obránce Lischka vypráví o osudových chvílích

David Lischka se stal definitivně sparťanem.

Kdyby měl zábrany, nikdo by se nemohl divit. Mluvit o nejhorších chvílích v životě a vířit nepříjemné vzpomínky, to...

Další z rubriky

Kůrovec má hody, za dva týdny se rozleze z pěti smrků na tři sta

V Libereckém kraji se množí kůrovec.

Když potkáte mezi smrky lesníky s očima na šťopkách, určitě nejsou na houbách. Hledají stromy napadené zkázonosným...

Seniorka po hádce pobodala manžela, dostala sedm a půl let vězení

Mezi rytci si svými výtvory Jaroslav Čech rychle získal renomé.

Čtyři bodné rány dvacet tři a půl centimetru dlouhým kuchyňským nožem zasadila v březnu podle obžaloby seniorka z...

BusLine se zachoval gangstersky, říká bývalý primátor Liberce Kittner

Jiří Kittner stál v čele představenstva libereckého dopravního podniku v době,...

Exprimátor Liberce Jiří Kittner (ODS) obhajuje smlouvu, kterou jako šéf představenstva dopravního podniku v roce 2009...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz