Ničivá povodeň v roce 2010

Ničivá povodeň v roce 2010 | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Protipovodňová opatření na Lužické Nise za 1,5 miliardy kritizuje opozice

  • 2
Na Lužické Nise by měla vzniknout protipovodňová opatření za zhruba 1,5 miliardy korun. V plánu je mimo jiné i stavba suchého poldru v Machníně. Ne všem se ale zamlouvá.

Jak budou vypadat protipovodňová opatření na Lužické Nise, řeší memorandum, jehož návrh před několika dny odsouhlasila rada Libereckého kraje.

Počítá se spoluprací s Povodím Labe a šesti obcemi a městy, kterými řeka protéká. Podle některých starostů ale suchá nádrž situaci stejně nevyřeší a návrh kritizují i opoziční zastupitelé Liberce.

„Současná protipovodňová ochrana části obydleného českého území ležícího na Lužické Nise není dostatečná,“ uvedl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek. Podle něj Lužická Nisa neumožňuje rozliv, protože je po celé délce obestavěná obcemi. 

Jako možné řešení se proto plánuje vodní dílo Andělská hora. „A to jako suchá nádrž, jejíž kapacita by měla umět vyrovnat objem vody, který by se jinak rozlil v intravilánu měst, a zároveň zpomalí průběh povodňové vlny,“ vysvětlil Židek. 

Suchá nádrž by měla před povodněmi ochránit Chrastavu, Hrádek nad Nisou, Bílý Kostel nad Nisou, Chotyni a Kryštofovo Údolí.

Podle starosty Chrastavy Michaela Canova ale plánovaná opatření jejich problémy nevyřeší. Povodně u nich totiž způsobuje především přítok Lužické Nisy - Jeřice. „Tam ale řešení téměř neexistuje. Buď bychom museli nechat postavit vysoké stěny nebo vystěhovat lidi,“ popsal situaci Canov.

O tom, zda se k memorandu připojí, budou podle něj rozhodovat až na zářijovém jednání zastupitelstva. V podobné situaci je také sousední Bílý Kostel nad Nisou. Podle zdejšího starosty Jiřího Formánka by i zde potřebovali zabezpečit hlavně Jeřici. „I když si myslím, že i suchý poldr představuje nějakou ochranu,“ dodal.

Navrhovaná opatření znamenají podle Canova pro obce několikamilionové investice. „Je to podle rozsahu území. To znamená, že třeba Bílý Kostel to bude stát více než nás,“ dodal Canov. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty se kraj a obce budou na pořízení protipovodňové obrany podílet rovnou měrou, každá strana padesáti procenty. 

Memorandum zatím neodsouhlasilo zastupitelstvo města Liberec, které bod stáhlo z jednání. Ostře se proti němu ohradila opozice a jednotní nebyli ani koaliční zastupitelé. 

Opozice vidí řešení jinde

„Nezbudou peníze na skutečně potřebná opatření pro zadržování vody v krajině na celém povodí Nisy. Taková opatření přitom mají význam nejen jako ochrana proti bleskovým povodním, ale také jako zmírnění dopadů sucha,“ uvedl zastupitel za Změnu pro Liberec Jindřich Felcman. 

Podle jeho kolegy Josefa Šedlbauera jsou navrhovaná technická opatření neefektivní a drahá v porovnání s opatřeními na zadržování vody v krajině.

Stavba se dotkne také obyvatel městské části Liberce Machnína, jehož zástupci byli přizváni k jednání. „Protipovodňová opatření chápeme, ale vzhledem k tomu, že se jedná o tak velký krajinný prvek, budeme požadovat pro místní obyvatele kompenzace,“ sdělil předseda Osadního výboru Machnín Martin Hlavsa.

Od bleskových povodní uplynulo téměř 11 let

V prostoru poldru by tak mohla například vzniknout rekreační zóna. „Zároveň jsme se domluvili s hlavním architektem Liberce, že až to bude aktuální, budou s námi spolupracovat,“ dodal Hlavsa.

Podle hejtmana je momentálně cílem dokončení studie proveditelnosti. „Teprve poté bude zřejmý konečný rozsah opatření a jejich náklady,“ uvedl hejtman. Podle něj by ale opatření neměla být dražší než majetek, který ochraňují. 

Bleskové povodně v Libereckém kraji způsobily v srpnu 2010 přívalové deště v Jizerských horách. Svým rozsahem šlo o nejhorší živelnou událost v regionu od roku 1897. Zemřelo při ní pět lidí, 130 bylo zraněno a dva tisíce přišlo dočasně o svoje domovy. Šedesát domů se kvůli narušené statice muselo nakonec zbourat.