Práci mu doporučil kamarád jako dobrý přivýdělek. A protože neměl řidičský průkaz, rozhodl se třiatřicetiletý Lukáš Neubauer rozvážet jídlo ve společnosti Foodora, dříve známé jako Dáme jídlo, na kole. A začalo ho to bavit. „Až tedy na to šlapání do kopců, a že jich u nás v Liberci není málo,“ dodává se smíchem.
Kolik hodin denně se takto specifická a náročná práce dá dělat? Asi ne klasických osm hodin... Zpravidla se opravdu jedná tak o těch osm hodin denně. Protože ale rozvážím na kole, snažím se jezdit v rámci dělených časových slotů, což znamená, že pracuji třeba tři hodiny přes oběd, následují tři až čtyři hodiny přestávky a pak znovu nasednu na kolo někdy kolem páté hodiny v době večeří. Čas od času se ale stane, že si vezmu třeba i dvanáctihodinovou jízdu. Rozvrh si zpravidla plánuji tak, abych pracoval šest dní v týdnu vždycky s jedním dnem volna.
Takže tradiční dvoudenní víkend většinou nemáte. Jak moc je tenhle režim náročný v kombinaci s libereckými podmínkami? Podle očekávání je to dost náročné na fyzičku a musím se přiznat, že mi ty místní kopce dávají někdy opravdu pořádně zabrat. Na druhou stranu oproti autům se s kolem dostanu kamkoliv, nemám problém s parkováním ani s dopravní zácpou. Mezi kolegy vidím, že čím dál více přibývá i lidí, kteří používají pro práci elektrokoloběžky nebo elektrokola, a díky tomu stíhají více objednávek. Taky už nějakou dobu přemýšlím, jak si své kolo vyladím. Napadlo mě pořídit si ke kolu motor, abych měl jízdu do kopce o něco snazší. Uvidím.
Za jeden pracovní den najedu něco mezi 20 až 40 kilometry, ale někdy i více. Přiznám se, že na jiné sporty už pak nemám čas ani energii.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
