Nehoňte si vlastní ego kritikou ostatních

Ach bože, co je to za kecy? Proč si zvedat vlastní ego kritikou práce ostatních lidí? Pokud se vam to nelibi tak na to necumte. A jestli se hodláte řidit směrnicemi, které vymysleli pred sto lety nebo jakymikoliv směrnicemi které jsou uměle vytvořené bandou elitářu tak to není znakem inteligence a nekonzumace braku nebo co to tam vlastne uvádíte, ale jen znakem pokrytecké morálky, které se tak snažně dovoláváte. Nema smysl si lhát do vlastni kapsy a dokazovat si tím, že kritizujete takové filmy ze jste intelektuál. Nikdo nemá právo soudit co je a není hezké, protože to je relativní stejně tak jako dobro a zlo. Protože dobré a zlé nemůže být nic samo o sobě ale vždycky ve vztahu k něčemu. Kromě toho si myslím, že filmy tu nejsou proto, abychom cokoliv hodnotili, ale proto, aby na nabízeli nové pohledy na svět a ukazovali nám, že jiní lidé ty samé věci vidí jinak. Měli by nás naučit, empatii, pochopení a toleranci, která vám, zdá se chybí?

Bezcenná jalovost?

Bezcenná jalovost nemůže být něco, co oslovuje miliony lidí (snad kromě komerčního, tupého brainwashingu, který předvádí např. TV Nova). S hrdinkou próz Helen Fieldingové se spousta lidí dokáže identifikovat, a dnes už přece nelze hovořit o rozdělení literatury na "vysokou" a "nízkou". Co je tedy esteticky hodnotnější? Podobná "jalovost", anebo abstraktní umění oslovující pouze úzké kroužky zasvěcených? Souhlasím s Helen Fieldingovou, když říká, že pocity lidí její generace dokáže popsat zase ta samá generace. Pavel Peč, Olomouc

zákeřná otázka

To je sice prima, že je to pro tu stejnou generaci, ale proč si vlastně "ta generace" chce číst o svých vlastních pocitech, když už je zná? =) A už vůbec nechápu, odkud se berou lidi, kteří jsou ochotni se dohadovat o tom, co je a co není hodnotné... Dokud nevzniknou nějaké směrnice, jak správně hodnotit kvalitu umělecké díla, budeme holt muset tápat...