Kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink v obrazárně, kde budou k vidění více...

Kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink v obrazárně, kde budou k vidění více než tři desítky obrazů dosud ukrytých v depozitáři. Na snímku s bustou básnířky Sapfó. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Kynžvart vystaví poklady z depozitáře, některé obrazy uvidí lidé poprvé

  • 2
Zámek Kynžvart se chystá na letošní turistickou sezonu. Novinkou bude obrazárna, která rozšíří jednu z prohlídkových tras. Návštěvníci tak budou moci obdivovat malby a tisky dosud skryté v depozitářích. Řada z vystavených obrazů bude veřejnosti představena vůbec poprvé.

Kromě obrazů je k vidění také busta legendární básnířky Sapfó a pozdně renesanční truhla. „Pro tuto místnost jsme vybrali v depozitáři přes tři desítky obrazů. Vévodit jim bude dílo Thomase Endera, vídeňského malíře, jehož kancléř v začátcích velmi podporoval. Enderův obraz je umístěn na čelní stěně místnosti. Zachycuje alpskou krajinu,“ popisuje kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink. 

Dodává, že kancléř vedle malíře Endera, pozdějšího profesora na vídeňské akademii umění, podporoval i další umělce, ale třeba i technicky zdatné vynálezce a nebo konstruktéry.

„Ta podpora spočívala v tom, že si mecenáši od začínajících umělců objednávali obrazy nebo jejich díla přímo kupovali. Jednou z dalších forem podpory bylo, že například zaplatili studijní cestu, třeba do Itálie nebo do Paříže. Ve sbírce zámku Kynžvart je několik obrazů Thomase Endera. Jeden z nich představujeme v nové obrazárně, další plánujeme vystavit v nové expozici, která vzniká v souvislosti s návratem kynžvartské daguerrotypie na zámek,“ pokračuje Ondřej Cink.

Připomněl, že podobně se do sbírek Metternichů dostala čtveřice akvarelů, kterou namaloval Giuseppe Pietro Bagetti, pozdější profesor topografie. „Obrazy tohoto italského autora udivují svou precizností. On podrobně studoval mapy a stejně podrobně do nejmenších detailů zachycoval předlohu na svých malbách,“ ukazuje kastelán.

Zjistilo se, že neznámý šlechtic není Valdštejn

Na další stěně visí velmi kvalitní kopie obrazu van Dyckova neznámého šlechtice. Ten byl dlouho považován za podobiznu Albrechta z Valdštejna.„Mysleli jsme si to, protože na jeho zadní straně je dobovým písmem napsáno, že se jedná o Valdštejnův obraz. Proto jsme jej tak ve sbírkách dlouho vedli,“ vysvětluje kastelán. 

Jenže loni se obraz podrobil ozdravné kúře a restaurátoři zjistili, že všechno je jinak. Na Kynžvartu totiž visí velmi kvalitní kopie obrazu neznámého šlechtice, který namalovat Anthony van Dyck a jenž visí v lichtenštejnských sbírkách v hlavním městě Rakouska.

Zajímavou podívanou nabízí milovníkům umění rovněž kolekce rytin od Johanna Eliase Ridingera. „Ridinger byl ve své době známý, oblíbený a velmi rozšířený. Jeho rytiny, které jsou mimochodem velmi kvalitní, najdeme téměř všude. Kynžvartská kolekce je ale přece jen něčím unikátní. Na rozdíl od ostatních tisků, na kterých jsou běžně zvířata, lov či příroda, jsou na našich dílech výjevy náboženské, konkrétně autorova představa rajské zahrady. Tady například nechybí had, který našeptává Evě, a ta už trhá plod ze stromu poznání. Takové téma není u Ridingera příliš rozšířené, v tom tkví jedinečnost celé kolekce,“ dodává Ondřej Cink.