„Kronika je psaná ve staré němčině, kurentem, a já ji doslovně překládám. Chvilku mi trvalo se do toho dostat, ale už se mi docela daří. Z přibližně devíti stovek stran mám hotovou asi jednu třetinu. Předpokládám, že budu hotov někdy v červnu,“ oznamuje Miloš Říha, který jako jeden z mála zvládá i překlady ze švabachu, což je gotické lomené písmo s velkou zdobností, pocházející z 15. století.
Na stránkách kroniky, které už přeložil, je podle jeho slov spousta poutavých informací, ale i těch, jež nejsou pro dnešního čtenáře příliš zajímavé.
„Jsou tam opsané různé listiny nebo privilegia, a to dnešním čtenářům nic moc neřekne. Ale je možné najít i poměrně hodně výjimečných událostí a zajímavostí, někdy je to hotový bulvár,“ říká Říha.
Jenže k takovým zajímavostem je třeba se „prokousat“. A to i v českém doslovném překladu. Pro netrpělivé čtenáře proto Říha připravuje výtah toho nejzajímavějšího, co kronika nabízí.
„Informace o událostech v Chebu sepisuji paralelně s překladem. Je to takové kalendárium, které už je zčásti přístupné na internetu. Chronologicky vedle sebe sestavuji největší ‚špeky‘, které jsem zde našel,“ předestírá.
V kronice jsou podle něj podrobně popsány nejrůznější události, které se v Chebu staly, někdy to jsou celé příběhy. Nechybí ale ani krátké zprávy, kterým autor věnoval jen dvě až tři věty.
„K těm kratším patří například zmínka o loupežníkovi ze Žandova. K těm delším je možné zařadit informaci o protižidovském pogromu v roce 1350. Kronika popisuje, jak jedno fanatické kázání vyvolalo davovou psychózu a jaké byly následky. Dočetl jsem se i naprosto překvapivé věci, které jistě budou pro dnešní čtenáře hodně zajímavé,“ konstatuje Říha.
Za zmínku podle něj stojí například doba, kdy papež zrušil klatbu, která byla na Cheb uvalena. Lidé se hrnuli v ohromném množství do kostelů a nezapomněli ani na kapli na hradě.
„Bylo jich tolik, že se pod nimi probořil dřevěný most. Zajímavé jsou rovněž informace o době, kdy se Chebsko potýkalo s invazí kobylek, nebo zpráva o povodních v roce 1325. To se hladina Ohře zvedla tak, že se v dnešní Smetanově ulici, tehdy se jí říkalo Lodní, dalo plout na člunech. A takových informací jsou v kronice desítky, možná i stovky,“ popisuje bývalý kastelán.
Zmizela za odsunu
Kroniku původně vlastnila rodina z Frankfurtu nad Mohanem. Z Chebu ji pravděpodobně odvezl některý z německých obyvatel při nuceném odchodu v roce 1945.
„Kniha, která má celkem 990 stran, zřejmě dlouho ležela bez povšimnutí v nepříliš vhodných podmínkách. Snad právě proto je zčásti poškozená. Víme, že před přibližně čtyřiceti lety ji babička poslední soukromé majitelky zakoupila na bleším trhu ve Frankfurtu společně se sadou historického nádobí,“ přibližuje chebský starosta Antonín Jalovec.
Kronika zaznamenává dějiny města až do roku 1743, tedy i dobu francouzského obléhání Chebu. Její autor, purkmistr Funk, stál v čele radnice v letech 1740 až 1748.
„Je to ztracený a znovu objevený unikát. Jak zjistil historik Miloš Říha, i některé staré chebské kroniky se ohledně zdrojů odkazují právě na tuto knihu. Pro nás však byla desítky let nedostupná,“ pokračuje starosta Jalovec.
Město Cheb řeší rovněž restaurování kroniky. O radu chce požádat odborníky z Národní knihovny, kteří mají s opravami letitých tisků zkušenosti. Také plánuje její digitalizaci, aby si badatelé z řad veřejnosti mohli knihu prohlédnout na internetu.
