„To je skutečně unikátní situace. Přepad jezu nebývá bez vody ani v době největšího sucha,“ poznamenal Lukáš Holý, vedoucí provozu Povodí Ohře v Karlových Varech. Odvedení vody bylo vzhledem k rozsahu prací nutné.
„Pro potřeby získání technických parametrů konstrukce betonového jezového tělesa se provede potřebná diagnostika s odběrem vzorků. Do konstrukce se bude vrtat, poklepávat a bude se provádět vizuální prohlídka. Je to standardní postup, pokud chceme získat aktuální informace o stavu konstrukce. Mimořádná manipulace nám pak umožní se ke konstrukci, která je za běžných provozních podmínek pod vodou, vůbec dostat,“ vysvětlil ještě před zahájením prací Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře.
 |
Upravit tok řeky tak, aby bylo možné „vysušit“ jez, by ovšem nebylo možné, kdyby byl vysoký průtok vody. „Kapacita štěrkové přepážky, kterou nyní řeku pouštíme, je 36 kubíků za sekundu. Kdyby byl průtok v Ohři větší, nešlo by to,“ konstatoval Lukáš Holý.
V týdnu odebírali odborníci vzorky z tělesa jezu. Jejich zkoušky provedou v Kloknerově ústavu Českého vysokého učení technického. Zjistí mrazuvzdornost, pevnost v tlaku a provedou zkoušky v tahu a ohybu. „I když si na konečné výsledky ještě budeme muset počkat, odebrané vzorky betonu napovídají, že je stav jezu dobrý,“ naznačil Holý.
O dokončovací práce se postarali potápěči. „Jejich úkolem je kontrola a oprava dilatačních spár,“ vysvětlil vedoucí provozu Povodí Ohře. Dilatační spáry jsou na jezu dvě. Jedna vertikální uprostřed betonové konstrukce jezu, druhá horizontální je na jeho dně po celé šířce. Kvůli jejímu vyčištění museli použít potápěči pod vodou vysokotlaký vodní proud.
„Dohlednost pod vodou je vcelku dobrá, Ohře je čistá,“ komentoval dění pod hladinou muž, který na obrazovce a přes vysílačku hlídal kolegu, jenž se do Ohře ponořil. Vzhledem k situaci se nemusel nořit příliš hluboko, pod jezem bylo v tu chvíli odhadem kolem jednoho a půl metru vody.
Jakmile potápěči dokončili svou práci, vrátil se radošovský jez do původního stavu.
Jez v Radošově na řece Ohři
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jez v Radošově vznikl v 80. letech minulého století a jeho konstrukce je doposud původní. Zpočátku vodní dílo vzdouvalo hladinu Ohře kvůli odběru vody pro úpravnu. Ta už ale nefunguje, jez tak nyní slouží jako stabilizační prvek toku. Mezi vodáky je ovšem známý jako „jez smrti“. Na jedné z jeho stěn je napsaná číslice 48, což má být počet obětí, které si už vyžádal.
V těsném sousedství jezu žije Jana Čečrlová. Ta po svém otci převzala pomyslnou štafetu v zachraňování vodáků v potížích. Loni jim vyrazila na pomoc třikrát, za což od kraje získala medaili za zásluhy o bezpečnost. Nebýt jí, mohl si loni jez na své konto připsat dalších sedm mrtvých. Právě tolik vodáků se totiž o loňských prázdninách dostalo při pokusu o splutí do svízelné situace. Všechny případy se přitom staly v rozpětí dvou týdnů.
