Z bývalých kasáren na Zlatém vrchu v Chebu zůstala jen brána.

Z bývalých kasáren na Zlatém vrchu v Chebu zůstala jen brána. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Bytová krize láká do Chebu developery z celé republiky

  • 1
Radnice v Chebu začala intenzivně pracovat na přípravě zástavby proluky i kasáren Zlatý vrch. Nutí ji k tomu bytová krize, ale i fakt, že do města stále častěji míří z velkých měst developeři s poptávkami po parcelách vhodných pro stavbu bytových domů.

Město se chce s předstihem připravit na nápor stavebních firem. Ten očekává v souvislosti s rozvojem průmyslového parku Cheb II. První vlaštovky se už se objevují. Příkladem může být třeba společnost Leko Real z Příbrami, která koupila a rekonstruuje zchátralé činžovní domy ve Wolkerově ulici.

„Developeři už pochopili, že Cheb je branou do Evropy, a začali se z velkých měst ve vnitrozemí přesouvat sem k nám. Stále častěji se tu objevují zájemci o stavbu bytových domů a my stále častěji diskutujeme o lokalitách, které by mohlo město na stavbu domů prodat a za jakých podmínek,“ uvádí chebský starosta Zdeněk Hrkal a dodává, že v Chebu v minulosti nešel rozvoj průmyslové zóny ruku v ruce s bytovou výstavbou.

Z historie kasáren

  • Kasárna u Mostní brány, sevřené ulicemi Havlíčkova a Komorní, začali v Chebu stavět v roce 1912.
  • O dva roky později byl komplex dokončen. Areál po válce nesl jméno Julia Fučíka. Armáda jej opustila po roce 1990. 
  • Následovala dvanáctiletá správa vojenské ubytovací služby a následně v roce 2002 převod budov a pozemků na město Cheb.
  • Podle smlouvy o bezúplatném převodu však město nesmělo kasárna dalších deset let komerčně využívat. Domy tak začaly chátrat, o zbytek se postarali nenechavci. 
  • Podle první studie, která řeší zástavbu této lukrativní lokality, by ve spodní části svahu mělo vyrůst sedm činžovních domů. Na zbytku je prostor pro přibližně 70 rodinných domů, parkoviště a zeleň.

„Proto firmy nemají zaměstnance a lidé, kteří se kvůli práci chtěli přistěhovat, nemohou. V Chebu chybí stovky bytů,“ odhaduje Hrkal. Jednou z možností, jak situaci zvrátit, je zastavět bývalá kasárna Julia Fučíka na Zlatém vrchu.

Podle první studie, která řeší zástavbu této lukrativní lokality, by ve spodní části svahu mělo vyrůst sedm činžovních domů. Na zbytku je prostor pro přibližně sedmdesát rodinných domů. Nebude chybět ani občanská vybavenost, parkoviště pro obyvatele a zeleň.

„Studie řeší i dosud zaslepenou ulici Komorní a její napojení na Ašskou a Havlíčkovu,“ ukazuje na plánech zástupce starosty Michal Pospíšil. Prostor bývalých kasáren je přitom zdaleka viditelné území, které by se mělo podle představ radnice stát jakousi výkladní skříní města. Proto rozlet budoucích stavebníků omezí regulační plán.

„Chceme, aby ta výstavba měla nějakou štábní kulturu, aby bylo jasné, jakou mohou mít domy výšku, jakou orientaci či sklon střechy. Máme v Chebu lokality, kde se stavělo živelně, a je to na nich bohužel vidět. Tomu bychom se tady chtěli vyhnout. Celá zástavba by měla mít nějakou urbanistickou koncepci,“ doplňuje Pospíšil s tím, že podrobná dokumentace by mohla být k dispozici už koncem roku. V rozpočtu je na ni připraveno přibližně 300 tisíc korun.

Podle slov starosty Zdeňka Hrkala firmy řeší nedostatek zaměstnanců v regionu dovozem těch agenturních. Jenže o takové obyvatele v Chebu zájem nemají.

„Můj názor je, že agenturní zaměstnanci městu nic nepřinesou. Je třeba přesvědčit celé rodiny, aby přišly, aby tu děti chodily do školy, a kraj se tak přestal vylidňovat,“ argumentuje starosta. Podle místostarostky Evy Horné roste v souvislosti s agenturními zaměstnanci i obava z vyššího počtu bezdomovců.

„Firmy sem sice lidi přivezou, ale už je neodvezou zpět. Stává se, že ti lidé už nemají peníze na to, aby se mohli vrátit domů. Tak tu jednoduše zůstanou a nám tady narůstá takzvané skryté bezdomovectví,“ přibližuje problém Horná.

Vedle kasáren na Zlatém vrchu by mohly nové domy vyrůst také v prolukách v nynější zástavbě. Například na náměstí Prokopa Holého a v jeho okolí, či v místě bývalého městského pivovaru nad zimním stadionem.