(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jens Meyer, AP

Tým odborníků za grant ministerstva kultury zkoumá zvony na Vysočině

  • 0
Horolezeckou průpravu by uvítali odborní pracovníci jihlavského muzea a Národního památkového ústavu, kteří od letošního roku začali detailně zkoumat zvony, zvonové cimbály a zvonová stanoviště na Vysočině. Na ojedinělý projekt vydalo ministerstvo kultury přes pět milionů korun.

Badatelé se často musí vydávat do špatně přístupných kostelních věží, kde jsou tyto bicí nástroje, sloužící nejčastěji ke svolávání věřících k bohoslužbě, zavěšené několik metrů nad zemí.

„Umístěné bývají i v sedmimetrové výšce. Prozatím jsme ale byli jen u takových, kde stačilo přistavit třímetrový žebřík. Ty nejhůře dostupné nás teprve čekají,“ usmívá se Karel Malý, ředitel Muzea Vysočiny Jihlava.

Projekt, na kterém jihlavské muzeum spolupracuje s Národním památkovým ústavem, má vznešený název: Kampanologické památky Vysočiny.

„Jednoduše chceme zkoumat zvony. A to kostelní, zvony v kapličkách, zvoničkách, zvony v hasičských stanicích, ale i ty v muzejních sbírkách. Zaměříme se i na zlomky zvonů z archeologických nálezů,“ poznamenal Malý.

S rozpočtem 5,2 milionu korun projekt financuje ministerstvo kultury. Tým badatelů bude zvony na Vysočině mapovat až do roku 2022. Podobný plán, který by zvony na Vysočině detailně zpracoval, zatím neexistuje - a ojedinělý je i v republikovém měřítku.

Dosud nejstarší objevený zvon je ve Zhoři. Pochází z roku 1400

„Výstupem našeho bádání bude odborné zmapování zvonů a jejich ochrana, popularizační přednášky, výstava s katalogem, ale také pro veřejnost určená interaktivní mapa a knižní publikace,“ dodal ředitel muzea.

Na problematiku zvonů se chtějí badatelé dívat napříč jednotlivými obory. „V týmu pracují dva historici, památkář, zvonař, muzikolog, který dělá zvukovou analýzu a geolog, který zkoumá chemické složení materiálu, z nějž je zvon odlit,“ říká Malý. On sám je členem skupiny.

Detailně zmapovat chtějí experti především zvony na Jihlavsku, Havlíčkobrodsku a Žďársku. V těchto třech okresech se chystají projít doslova obec po obci. Je to však detektivní práce. Podrobný seznam zvonů totiž neexistuje.

„Náš odhad byl, že v těchto třech okresech je přibližně 1200 zvonů. S projektem jsme začali letos v březnu a navštívili jsme už 200 stanovišť. I proto si myslíme, že náš odhad byl podceněný a zvonů zde bude mnohem víc,“ poznamenal Malý.

Nejstarší zvon, který zatím badatelé zkoumali, pochází z roku 1400 a nachází se ve Zhoři.

Ve zbývajících okresech Pelhřimov a Třebíč chtějí dělat průzkum namátkově. „Limitováni jsme časem a množstvím práce,“ dodal ředitel Muzea Vysočiny Jihlava.