"To je technika, která většinu roku stojí v garáži a použijete ji jeden nebo dva dni v roce," uvedl šéf Bezpečnostní komise Kraje Vysočina Jan Slámečka. Nákup takových vozidel nepodporuje, neměl by smysl.
Stejného názoru je také náměstek hejtmana Libor Joukl. Masivní nasazení speciální těžké techniky by podle něj situaci na Vysočině v prvních kalamitních hodinách stejně nezlepšilo. Neprůjezdných úseků silnic v kraji bylo ve čtvrtek několik desítek.
Desítky milionů kvůli pár zásahům jsou vyhozené peníze
Ani do budoucna se Kraj Vysočina nechystá nakupovat na základě kalamitních zkušeností speciální těžkou techniku, aby byla kdykoliv k dispozici. "Nákup té techniky by byl tak strašně drahý vzhledem k jejímu využití. A jsou tady i jiné subjekty, které mohou pomoci - odtahové služby a specializované firmy. Ty mají tu techniku. I hasiči ji měli," uvedl Joukl.
"Takový krizový stav se stane jednou dvakrát za zimu. Ta technika vyjde řádově na desítky milionů plus pojistky a další věci, jako je třeba vyškolení zaměstnanců. Byly by to neefektivně vynaložené prostředky," reagoval na dotaz ohledně možného nákupu tater či vyprošťovacího tanku Libor Joukl.
Při kalamitě si Kraj Vysočina poradil bez pomoci armády. I když zprvu se její nasazení projednávalo. "Okamžitě jsme mohli nasadit sněhové frézy a techniku z letiště v Náměšti nad Oslavou," informoval ředitel Krajského vojenského velitelství Jihlava Jan Ňachaj.
Dalších 250 vojáků mohlo na Vysočinu dorazit během několika hodin. K nasazení armády ale nedošlo. "Hejtman vyhlásil kalamitní stav a dálnice mohla fungovat jako odstavná plocha pro kamiony. To nám dost pomohlo," doplnil Joukl.
Účet za nasazení lidí a techniky během sněhové kalamity není k dispozici. Krajští hasiči měli podle jejich ředitele Miroslava Šimona 128 zásahů, jeden zásah zpravidla stojí od pěti do sedmi tisíc korun.
