„Zvonohra má rozsah jako klasický koncertní klavír. Tudíž záleží pouze na hráči, jaký žánr chce zahrát. Zvonohra ho nijak neomezuje,“ přibližuje Manoušek. Přesto však má hra na soustavu zvonů svá úskalí. Předně hudebník potřebuje daleko větší sílu než pianista.
„Každý výrobce se samozřejmě snaží, aby hra byla co nejlehčí, ale i přesto je potřeba silnější úder. Na zvonohru se proto hraje malíkovou hranou ruky. Jsou sice hráči, kteří umějí hrát prsty, ale základní úder je vždy veden malíkovou stranou ruky,“ vysvětluje Manoušek, jenž zvonařské řemeslo podědil po svém otci a dědovi.
Nástroj začal stavět v roce 1999. Dokončen byl o dva roky později a od té doby odehrál více než 400 koncertů.
Instrument, který je stabilně naložen na korbě nákladního automobilu, se skládá z 57 zvonů. Nejtěžší z nich váží 860 kilogramů, nejmenší pět.