„Je to unikátní. Nevíme jak jinde v Evropě, ale v České republice o podobném případu hnízdění na zemi nevíme. Víme o hnízdech čápů černých vystavěných na skalce či různé vyvýšenině, ale takto na rovině, navíc ve zbytku lesa a mezi frekventovanou silnicí a dálnicí, je to naprosto neobvyklé,“ říká ornitolog Aleš Toman.
Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Je to skutečně vzácná a velmi neobvyklá záležitost. Ale příroda je velmi pestrá a dějí se tam různé věci, které nečekáme,“ připomíná Zdeněk Varmouzek.
Na hnízdo pracovníky ze záchranné stanice v Pavlově upozornila začátkem června houbařka, která do stanice volala, že na zemi objevila malá čápata. „Když jsem na místo dorazil, zjistil jsem, že mláďata nevypadla z hnízda ani že hnízdo nespadlo, ale že si ho čápi zkrátka postavili přímo na zemi. Čápatům bylo tehdy kolem pěti a osmi dnů a ve snůšce bylo ještě jedno neoplodněné vejce,“ líčí Toman.
Tento konkrétní pár dospělých čápů černých ornitologové sledují v lokalitě už několik let. Dosud však hnízdili tak jako jiní čápi černí v hnízdě, které si postavili v korunách starého vysokého smrku uprostřed lesa. Pak ale přišla kůrovcová kalamita a celý porost takřka zmizel.
„Jejich hnízdní smrk také uschl, ale lesáci ho nepokáceli. Čápi na něm hnízdili ještě další dva roky, přestože šlo o suchý strom uprostřed paseky, kde se navíc stroji nakládalo kůrovcové dřevo. Vloni tento smrk spadl a čápi si - zřejmě z nedostatku vhodných stromů ke hnízdění - zvolili toto neobvyklé hnízdění na zemi,“ domnívá se ornitolog.
Hrozby? Lišky, kuny, výři, divočáci i lidé...
Nikdo prý nedával čapí rodince moc nadějí, že by dokázala odolat nástrahám, jež ji při hnízdění na zemi mohou čekat. Predátorů, kteří by si se snůškou dokázali hravě poradit, je celá řada. „Kromě lišek, kun, výrů jsou největší hrozbou pro ptáky hnízdící na zemi přemnožená divoká prasata a pak také lidé. Ale pokusili jsme se jim pomoct a dopadlo to dobře,“ usmívá se Aleš Toman.
Do ochrany hnízda se kromě ornitologů zapojili také pracovníci společnosti Lesy ČR. „Jeden z jejich zaměstnanců chodil lokalitu obden kontrolovat. Dali jsme tam i varovné tabulky, aby lidé do lesa nevcházeli. Při jedné kontrole jsme tam totiž načapali paní, která si čápata fotila z bezprostřední blízkosti. Zasvěceni byli i myslivci, aby tam nevstupovali se psy,“ připomíná.
Zásadní bylo rovněž rozmístění pachového ohradníku v kruhovém perimetru padesáti metrů od hnízda. „Pachový ohradník je poměrně drahá a nesmírně smrdutá tekutina, které se predátor vyhne obloukem. Kapali jsme ji pomocí injekční stříkačky na kůru stromů a mech a pravidelně obnovovali takřka dva měsíce. Hnízdo se nakonec podařilo ochránit,“ popisuje.
Zajímavé bylo také sledovat, jak se čapí rodiče o své ratolesti starají. Na hnízdo na zemi se totiž nesnášeli z výšky, ale přicházeli k němu pěšky z nedaleké louky. Rovněž se poněkud změnila potrava, kterou mláďatům donášeli. U čápů černých převažují totiž v potravě ryby. Čapí rodiče mláďatům předkládali hlavně žáby a hraboše.
Mláďata se učila létat na hromadě klestí
Když mláďata povyrostla, ornitologové spekulovali i o tom, jak se naučí létat, když pozbyla výhodu výšky hnízdního stromu. Ale i s tím si dokázala čapí rodinka poradit. Mláďata využila k prvnímu letu kupu klestí sahající do výšky dvou až tří metrů na nedaleké louce.
„Vylezli si po větvích až na vršek a tam postávali. Když jsem tam před pěti dny přišel, najednou vzlétli a začali kroužit s dospělým ptákem. To byla opravdu moc pěkná podívaná,“ popisuje první let ornitolog s tím, že mláďata hnízdo definitivně opustila ve věku 50 dní. „Hlídali jsme je tedy kolem dvou měsíců,“ dodává Toman.
Jak to bude s hnízděním v příští sezoně, nechají ochránci na čápech. Možnost, že by si osvojili hnízdo, které by jim ornitologové připravili někde na stromě, je prý malá.
„Čápi mají vlastní názor na to, kde to je pro ně bezpečné a vhodné. Odhadnout, který strom by se jim líbil, je poměrně těžké. Navíc v tomto porostu po kůrovci nezůstaly žádné staré stromy, které čápi vyhledávají,“ připomíná ornitolog Aleš Toman. Podle něj na celé Vysočině hnízdí hrubým odhadem kolem čtyřiceti až padesáti párů čápů černých.
6. června 2023 |
