V těhotenství se dozvíte spoustu nových věcí a i?při běžné prohlídce můžete slyšet termíny, z nichž vám půjde hlava kolem. Pokud něčemu nerozumíte, je nejlepší se ihned zeptat lékaře, ale ruku na srdce, která z nás někdy tak nepospíchala, že po prohlídce jen vyběhla s vlající šálou z ordinace? Až v klidu si pak vzpomínáme, co že to vlastně gynekolog říkal? A co to může znamenat? Vezměme to pěkně popořádku.
Amniová tekutina – jinak také plodová voda. Je pro plod životně důležitá. Funguje jako polštář, který zmírňuje nárazy, udržuje teplotu, umožňuje plodu pohyb i symetrický růst, od 12. týdne do plodové vody přechází moč plodu. Voda chrání placentu, během porodu zvlhčuje porodní cesty. Před porodem je její objem asi 1 litr.
Amniocentéza – jedná se o vyšetřovací metodu sloužící k odhalení některých vážných vrozených vad plodu. Provádí se do 24. týdne těhotenství. Za současné kontroly ultrazvukem odebírá lékař tenkou jehlou plodovou vodu, z níž se následně provádějí další vyšetření. Nevýhodou vyšetření je časová prodleva deseti dní, po kterou se dále buňky k vyšetření připravují, a také určité, i když malé, riziko zanesení infekce do dělohy.
Blastocysta – vývojové stádium plodu. Dutý kulovitý útvar vzniklý 5. den po oplodnění je vlastně shlukem buněk obklopených průhlednou stěnou, která buňky chrání před okolím. Až do chvíle, kdy se oplodněné vajíčko – blastocysta – uhnízdí (to se stává asi 4. až 7. den po oplodnění), necítí budoucí maminka nic zvláštního. Oplodnění vajíčka, jeho transfer do dělohy a dělení není provázeno žádnými chemickými a hormonálními změnami. Na konci třetího týdne těhotenství, tedy po týdnu vývoje, se blastocysta skládá už ze stovek buněk a uvolňuje do těla ženy hormony, jež zabraňují další menstruaci.
Branka – vznikne po zkrácení děložního hrdla během porodu. Branka má dvě části: zevní a vnitřní. Velikost branky se udává v centimetrech. Jestliže dosáhne deseti centimetrů, je branka otevřená, odborně se říká ‚zašlá‘, a rodička může tlačením na vrcholu kontrakce pomoci miminku na svět.
Cervix – děložní čípek, někdy také označován jako děložní hrdlo, je spodní zúžená část dělohy. Čípek má válcovitý či kuželovitý tvar a zhruba polovina je přístupná při běžném gynekologickém vyšetření. V těhotenství čípek uzavírá dě- lohu, při porodu se zkracuje a otevírá.
Cervix skóre – v těhotenské průkazce může být označené zkratkou CS. Čím víc se blíží porod, tím víc se čípek posunuje do středu, zkracuje se, měkne a tlak plodu na něj sílí. Pomocí vaginálního vyšetření lékař kontroluje stav děložního čípku. Důležité pro lékaře jsou tyto údaje: délka čípku (zkracuje se), konzistence (tuhý nebo začíná měknout), otevírá se, či je uzavřený? Dochází-li ke změnám na čípku moc brzy, znamená to hrozbu předčasného porodu nebo potratu. Během porodu se děložní hrdlo otevírá a zkracuje, čímž uvolňuje porodní cesty. U prvorodičky se nejdříve zkracuje a pak se otevírá do šířky. U vícerodičky se zkracuje a otevírá zároveň. Proto první porod většinou trvá déle.
Dilatace děložního hrdla – rozšíření děložního hrdla. V některých případech úkon provádí lékař, zpravidla zavedením prstů do děložního hrdla. Cílem je hrdlo změkčit, a tím urychlit porod. Zákrok je nepříjemný, neměl by však být bolestivý.
Doba vypuzovací – jiný výraz pro druhou dobu porodní. Doba mezi úplným rozvinutím branky (otevření na 10 centimetrů) a porodem plodu. Její délka je naprosto individuální.
Embryo – zárodek do konce 8. týdne těhotenství. Poté již hovoříme o plodu.
Episiotomie – nástřih hráze. Provádí se, hrozí-li natržení během porodu, neměl by se však provádět rutinně. Po porodu dítěte je rána zašita, stehy se vstřebají nebo samy vypadají.
Eklampsie – záchvat křečí s následným stavem bezvědomí. Nastává, pokud se předtím neléčí příznaky tzv. preeklampsie. Je velmi nebezpečný pro matku i plod, který se dusí. Často se stane, že se začne odlučovat placenta, což má za následek předčasný porod. Léčí se jednotlivé příznaky (otoky nebo vysoký krevní tlak). Dnes se vyskytuje vzácně, jelikož preeklampsie bývá včas zachycena během těhotenství.
Epidurál – metoda úlevy od bolesti. Anestetikum se do těla vpravuje tenkou cévkou, která je anesteziologem zavedena do páteřního kanálu v bederní části. Následkem je znecitlivění těla od pasu dolů.
Fontanela – vazivové spojení na hlavě novorozence v místě zkřížení lebečních švů. Velká fontanela ve tvaru kosočtverce o rozměrech asi 2 x 2 cm se nachází nad čelem. Na hlavičce je ještě dalších pět malých fontanel. V těchto místech je hlavička pružná a přizpůsobivá, umožňuje lebečním kostem pohyb a tím bezpečný průchod úzkým porodním kanálem. Začínají se uzavírat od šestého týdne života miminka.
Gestační věk – čas, po který trvá těhotenství měřený v týdnech. Narodí-li se dítě před ukončeným 37. týdnem gestace, je označeno za nedonošené. Donošené děti mají gestační věk od začátku 38. do konce 41. týdne těhotenství.
Hypotrof – plod s výrazně nižší porodní váhou, než odpovídá jeho stáří, většinou je dítě zralé, narozené v termínu, ale má vyhublý vzhled. Jeho kůže je svraštělá, protože má málo podkožního tuku, a porodní váha je nižší než 2 800 g.
Hlenová zátka – Uzávěr děložního hrdla, který mimo jiné chrání dělohu před infekcí. Odchod hlenu je známkou blížícího se porodu. Někdy je vypuzen až při porodu během kontrakcí.
Indukce porodu – umělé vyvolání. Indukovaný porod bývá bolestivější i delší než přirozený. Vyvolává se pomocí léků nebo například protržením vaku blan.
Inkontinence – neschopnost udržet moč či stolici. Objevit se může koncem těhotenství, kdy hlavička miminka tlačí na močový měchýř, či po porodu v důsledku ochabnutí svalů pánevního dna.
Kardiotokograf – přístroj na grafické zaznamenávání srdečních ozev plodu v závislosti na činnosti dělohy. Natáčí se asi 14 dnů před termínem a většinou i při porodu. Označuje se zkratkou CTG.
Kordocentéza – odběr krve z pupeční žíly. Stejně jako u amniocentézy se jedná o metodu prenatální diagnostiky.
Kolostrum – neboli mlezivo je tzv. první mléko a může se začít tvořit v mléčné žláze již během těhotenství.
Lanugo – jemné chmýří, které pokrývá tělíčko plodu. Začíná mizet kolem 36. týdne těhotenství, při porodu v termínu je již jen na zádech mezi lopatkami.
Mázek – mazlavá hmota, jež až do porodu pokrývá tělo miminka. Chrání jemnou kůži před působením plodové vody.
Nauzea – nevolnost, nucení na zvracení spojené s prvními týdny těhotenství.
Nidace – uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze.
Oxytocin – hormon uvolňovaný ve velkém množství při porodu a kojení, který působí stahy dělohy. Využívá se k urychlení porodu i k vyvolání dalších kontrakcí.
Plodové lůžko – placenta, někdy také plodový koláč, je houbovitý, kruhový orgán, do kterého proudí krev ženy. Z placenty se krev dostává do cév pupečníkové šňůry a odtud do cév plodu.
Prenatální – předporodní, z pohledu dítěte
Postnatální – poporodní, z pohledu dítěte
Postpartální – poporodní, z pohledu matky
Preeklampsie – porucha ve třetím trimestru projevující se otoky, vysokým tlakem a bílkovinou v moči. Může se objevit i u zdravé těhotné ženy. Těhotenství se považuje za rizikové, neboť může dojít k poruše funkce placenty i ovlivnění vývoje plodu.
Primipara – prvorodička.
Ragáda – trhlinka, v případě kojení bolestivé poranění bradavek, většinou způsobené nesprávnou technikou.
Screening v prvním trimestru – také kombinovaný screening. Vyšetření případných chromozomálních vad plodu, které se provádí podle hodnot věku matky, ultrazvukového vyšetření v 11.–14. týdnu těhotenství a vyšetření krve. Výsledkem je vyčíslená pravděpodobnost postižení plodu. Toto vyšetření lze odmítnout.
Sekce – císařský řez, operativní ukončení těhotenství nebo porodu.
Triple test – vyšetření na možné vrozené vývojové vady plodu. Často bývá falešně pozitivní a v současnosti se proto nahrazuje screeningem v prvním trimestru, jehož výsledky jsou přesnější.
Vakuumextrakce – metoda ukončení porodu, kdy je dítě vytaženo přísavným zvonem. Je považována za šetrnější než klešťový porod.
Zoonózy – nemoci přenosné mezi zvířaty a lidmi. Např. listerióza či toxoplazmóza jsou v těhotenství velmi nebezpečné.
