V dnešních pětatřicátnicích odrůstá první generace žen, která je vesměs zvyklá dělat si, co chce, vybírat si mezi kariérou a mateřstvím, mezi manželstvím a volnými vztahy. Generace, která je zvyklá přemýšlet o dovolené v rámci celého světa a ne jen v rozmezí Krkonoše – Balaton, generace, která ví, že se může mít zatraceně dobře. Snad právě díky dosud nevídanému luxusu, který tyto mladé ženy zažívají, a nebo díky tomu, že v mládí mohly žonglovat mezi nesčetněkrát vícerými aktivitami, čeká mnohé z nich někdy po pětatřicátém roce šok o něco větší, než který čekal jejich maminky.
Najednou jakoby došla volná energie a ženy si uvědomují, že příroda je přece jen silnější než svobodná volba mezi povoláním a mateřstvím nebo než dovolené na exotických ostrovech. Cítí se unavené, vyčerpané, zesláblé, bez chuti pokračovat. Většina toho, co jim dosud přinášelo radost, ztrácí lesk a třpyt, to, v co věřily, najednou nemá smysl. Až dosud měly pocit, že mládí bude věčné, že jejich síla je nekonečná. Pak se jednoho dne probudí a z těla i mysli, jež měly sílu lokomotivy, je najednou pouhý škytající motůrek do dětského autíčka.
Přirozený vývoj našich životů
Častou reakcí bývá plížící se deprese, úzkost a strach přiznat sama sobě, že odpověď je docela prozaická: Stárnu. Pro ženu je to velmi kritický věk, protože se musí rozloučit se sílou lokomotivy a zároveň nepropadnout panice, že už bude až do smrti jen škytajícím dětským autíčkem. Ano, je to příliš expresivní srovnání, ale podstata taková skutečně je... Potřebuje se smířit se ztrátami a rozloučit se s potěšeními, která byla až dosud samozřejmá. A potřebuje také vědět, že tím prošlo mnoho žen před ní úspěšně a ke svému štěstí. Že už se z nich možná nestaly lokomotivy, ale že dokázaly projít fází unaveného vyčerpaného motůrku a staly se lehkým ladným větroněm nebo svobodným koněm. A že jim tak je mnohem lépe, protože lokomotivy sice hodně uvezou, ale jezdí jen po vyznačených kolejích, zatímco větroň se nese se vzdušnými proudy a kůň běhá volně po nádherných krajinách. Jak se tedy přehoupnout do fáze, kdy volná energie mládí přestává být k dispozici a užít si výhody toho, že s věkem je energie možná méně, ale je o hodně kvalitnější?
Přiznejte si, že jste změnila své hodnoty
Možná jste byla pravidelnou „zaměstnankyní měsíce“, majitelkou stále úspěšnější firmy, v mateřské školce jste získávala ocenění „Maminka roku“. Možná se za vámi otočil každý muž na ulici, byla jste pověstná svým sex-appealem, měla vždy dokonale upravené vlasy a nehty. To, co pro vás bývalo samozřejmým standardem a zvládala jste levou zadní, vám najednou jde jak psovi pastva – protože vás to už prostě nezajímá.
Musíte se nutit prosadit se v práci, protože dlouhá večeře s rodinou je vám najednou příjemnější než úspěch nebo vyšší plat. Je vám najednou jedno, jestli má vaše dítě nejlepšího tenisového trenéra, protože vám připadá důležitější ta živelná radost, kterou mu vidíte ve tváři, když si s ostatními dětmi hraje na něco tak obyčejného, jako je třeba schovávaná. Obdivné pohledy mužů pro vás najednou nejsou větší odměnou než prolenošené odpoledne v teplákách a s knihou v ruce. A nebo to můžete cítit úplně obráceně: stýská se vám po vzrušení z kariéry, růstu a vlastního úspěchu a začínáte mít pocit, že rodina by se o sebe už mohla postarat sama. Až příliš dlouho jste se neoblékla vyzývavě a sexy jen tak, prostě proto, že jeden dva muži, kteří na vás na ulici zapomenou pohled, vám zlepší náladu na celý týden...
Sledujte nějaký čas, kde teď skutečně jsou vaše hodnoty. Neterorizujte se svým mladším já a vstupte plně do nových pocitů, které vás lákají právě v tuto chvíli. Jste o tolik moudřejší a zkušenější než před pěti, deseti lety – jistě svůj vstup dokážete kočírovat elegantně tak, abyste nikomu neublížila, dokážete si z minulosti ponechat to, co za ponechání stojí, a neochudit se o vaše vlastní touhy. Na začátku takové cesty je však nutné, abyste si sama pro sebe upřímně konkretizovala, po čem toužíte, co vás dokáže udělat ženou šťastnou a spokojenou. Tím největším hříchem by bylo, kdybyste si v tomto lhala. Sny a přání mohou být různé a nikdo z rodiny ani přátel nemá právo vám je korigovat nebo vás přesvědčovat o jiném „zlatém dole“.
Objevte, co je štěstí
Všímejte si chvilek, momentů, třeba jen výdechů, kdy jste klidná, šťastná, spokojená, cítíte se světle, lehce, dobře. Pamatujte si ten pocit. Pamatujte si, že jste ho schopná. Buďte ochotná ho zopakovat. Nechte se překvapit tím, jak šťastná a klidná můžete být. Žijte s pocitem, že když se nebudete držet starých představ, vaše štěstí teprve začíná a máte ho vždy na dosah, sama v sobě. Hledejte to štěstí, které není závislé na tom, co dělají vaše děti, partner, šéf. To nejlepší na stárnutí může být, že jsme takovému štěstí stále blíž, živěji a zřetelněji.
Vycházejte vstříc svému tělu
l S přibývajícími léty potřebuje naše tělo méně kalorií. Jezte méně, spěte více, hýbejte se tak akorát: to je jednoduchá poučka pro zdravé a spokojené tělo. Lidé, kteří se drží tohoto režimu, tvrdí, že na počet let možná stárnou, ale fyzicky se cítí čím dál lépe, mladě, lehce...
Ať už jíte, spíte nebo se hýbete, věnujte se plně pouze této aktivitě: Jezte pomalu, soustředěně a uvolněně a vybírejte si zdravé věci, které vám chutnají – pokud byste je jedla jen pro to, že se to má, a neměla z jídla žádný gurmánský požitek, příliš prospěšné by vám to nebylo. Spěte s čistou hlavou, učte se pouštět věci a pěstujte umění říct sama sobě: „Však ono se to nepo...“. Hýbejte se často, pravidelně a vybírejte si takový pohyb, který vám přináší radost podle vaší nátury – pro někoho to bude taiči, pro jiného kickbox.
