1.
Skrýše na šperky, které mají za úkol zamezit jejich poškození, se používaly už ve starověku před třemi tisíci lety. Důkazem jsou nálezy alabastrových kazet v hrobkách zámožných Egypťanů. Mistry přes výrobu šperkovnic byli ovšem zlatníci ve starém Řecku a Římě, kde se truhličky těšily velké oblibě.
2.
Středověcí řemeslníci tvořili šperkovnice ze železa, bronzu a stříbra. Přitom používali nejrůznější techniky (kovotepectví, lisování, techniky jemného filigránu a granulace) a vsázeli na rozmanitost tvarů. V rámci Evropy prosluly italské a německé dílny. Největšími trofejemi byly ovšem šperkovnice s florentskou mozaikou – výzdobou z drahých kamenů imitující obrazy krajin, květin a ptáků.
3.
Většině schránek nechyběl zámek – klíček k němu nosila jeho majitelka neustále s sebou! Do šperkovnic se neukládaly jen klenoty, nýbrž i dopisy či vzácné rukopisy, a skříňky se dědily mezi generacemi.
4.
Jednou z unikátních technik výroby byla tzv. chebská práce. Tahle metoda vznikla v polovině 17. století a rozšířila se do Prahy i do Německa. Jde o druh intarzie – speciální techniky vykládání dřeva dřevem. Mezi nejdražší materiál patřil zelený topol, jehož odstín způsobuje houba, která napadá mrtvé dřevo.
5.
Francouzský král Ludvík XIV. obdarovával významné lidi šperkovnicemi se svým portrétem – jednalo se tak o nepřímou finanční výpomoc. Šperkovnice bývaly ale ceněné a jejich tvůrci za ně dostávali jmění. Nejdražší skříňku si nechal v roce 1720 zhotovit král Ludvík XV. Dvorskou pokladnu stála 129 852 livrů, za což se dal pořídit zámek!
6.
Truhličky s tajnou přihrádkou, která ukrývala podobiznu darujícího, předávali i kavalíři v 18. století svým vyvoleným ženám. Vtipné je, že šperkovnice byly zhotovené tak, aby se obrázek dal snadno vyměnit.
7.
Nadšenou sběratelkou byla císařovna Sisi. V roce 1890 do jedné z truhliček ukryla rukopisy dvou svazků svých básní a umělecký poklad předala bratrovi Karlu Teodorovi Bavorskému. S prosbou, aby se šperkovnice otevřela za šedesát let. Když se tak v roce 1951 stalo, našel se dopis, v němž císařovna vyjadřuje přání, aby byl zisk z prodeje knih použit na zaopatření potomků politických vězňů.
8.
V období secese frčely šperkovnice z krokodýlí kůže či želvího krunýře. Ve zlaté éře Hollywoodu šperkovnice nechyběla ve výbavě žádné filmové hvězdy. Od konce 30. let 20. století se ale začíná šetřit, šperkovnice se zjednodušují, objevují se levnější techniky výroby a důraz se klade hlavně na funkčnost.
9.
Herečka Elizabeth Taylor sbírala luxusní šperky. Ty pak střežila ve skrýších, které si navrhovala a zruční šperkaři je vyráběli dle jejího přání.
10.
Zpěvačku Ke$hu zadrželi celníci, když si z Japonska přivezla šperkovnici ze slonoviny. Milovnice zvířat se dušovala, že kousek koupila ve starožitnictví, aniž by tušila, z čeho je vlastně vyrobený.
