V případě, že máte osmdesát sekund volného času, můžete je věnovat této hře, kde přesně tento čas dostanete k tomu, abyste zabránili katastrofě, která se kvapem blíží. Nemusíte se však bát, pomocí možnosti vracet čas se oněch několik chvilek může změnit i ve věčnost.
The 80th Second je nenáročná a oddechová hra s velmi pěknou hudební kulisou. To proto, že se odehrává v kempu hudebníků, kteří poslední večer před vystoupením naposled zkoušejí ve svých karavanech. Druhý den mají zahrát osmdesát vteřin dlouhou skladbu s použitím rozličných nástrojů. Blíží se však chvíle, kdy se ukáže, že nic není tak idylické, jak se na první pohled zdá.
Je to trochu s podivem, že skupina složená z elektrických kytar, smyčců, varhan a dýdžeje nacvičuje přes celou noc skladbu, která trvá pouze něco přes minutu a považují to za vyvrcholení kariéry, ale to je vedlejší. Důležité je, že hlavní hrdina v podobě neznámého chlapíka, který ke skupině patří, musí za noční bouře pomocí rozhovorů a několika stop najít a usvědčit viníka blížící se tragédie.
Vzhledem k tomu, že oněch osmdesát vteřin je opravdu hodně šibeniční limit, má hráč možnost kdykoliv vrátit zpět čas. Použití této schopnosti je nutné, protože někteří členové orchestru s vámi budou mluvit jen v určitý čas a stejně tak na některé věci můžete přijít jen v určitém časovém úseku.
Velmi důležitou roli ve hře hraje sympatická zvuková kulisa. Když se hráč prochází venku, kromě deště slyší jen slabé cinkání a několik základních tónů nacvičované skladby. Když se přiblíží ke karavanu některého z hudebníků, zaslechne příslušný nástroj, který kulisu doplní. Nikdy tak nezaslechne skladu celou s kompletním orchestrem.
The 80th Second není po stránce hratelnosti originální hrou. Hráč si v podstatě vystačí se dvěma klávesami a tlačítky pro pohyb. Na druhou stranu však nabízí nenáročnou a oddechovou zábavu, u které se nemusí moc přemýšlet, a hra tak utvoří povedenou výplň několika minut pro toho, kdo se nechce pouštět do komplexnějších a obtížnějších titulů.
