PacMan Portal - „waka waka waka“

Hra, která se pyšní skloubením dvou principů, přičemž jeden je starý jak černé uhlí a s tím druhým se skvěle doplňuje.

pacman portal

Co lze v dnešní době ještě říci o Pac-Manovi? Kromě pár šílených teorií, jako třeba ta zmiňující se o tom, že příběh této hry je jako z pera šílených autorů Kafky či Lovecrafta (Pac-Man je osoba, která jednoho dne zmizela a zůstala z ní jen věčně nenasytná hladová čelist), už asi nikdo na tuto dnes již klasicky archaickou hru nikdo nic moc originálního nevymyslí. Nebo je snad lidská, potažmo vývojářská mysl natolik kreativní, že i z jednoho z nejstarších herních kmetů dokáží „vycucat“ ještě nějakou originální zábavu navíc? Zdá se že možné je všechno.

PacMan Portal je vlastně všechno, co byste od spojení názvu Pac-Man a Portal čekali. Tedy alespoň na zčásti. Naroubovat na klasickou koncepci nové prvky je proces v dnešním světě poměrně častý. Proč ostatně výrazně měnit to, co už dlouho funguje? Stačí to nějak obohatit. Na jednu stranu se dá říci, že tento postup trošku degraduje sílu lidské snahy o myšlení a pokrok, ale koho to vlastně zajímá? Hráč dostane novou hru, která se ani netváří, že je zcela nová a je mu podsouváno, že silně čerpá z klasiky, což je v pořádku a potisící hraje ten samý stejný klon toho či onoho titulu. V podstatě se dá říci, že takto dnes funguje zábavní průmysl.

PacMan Portal je prostě a jednoduše klasický Pac-Man, ovšem s několika možnostmi, jak si usnadnit postup v úrovni pomocí portálů. Zachováno je jinak vše. Nepřátelští „duchové“, složitá hratelnost a nakonec i onen legendární zvuk, který hrdina vydává, když spořádá nějaké ty žluté tečky. Jen jsou tady ony portály. U těch to funguje tak, jak bychom očekávali. Levým tlačítkem myši umístíme jeden, pravým druhý a pak mezi nimi proskočíme. Funguje to naprosto skvěle a je to skutečně použitelné i v praxi. Trošku to však hráče mate: Spolu s postavou hráče se otáčí celá úroveň a vlevo je najednou vpravo a podobně. Je potřeba si na tuto vymoženost zvyknout, ale je s ní rozhodně legrace, později totiž vaše vlastní portály využívají i nepřátelé.

Často si říkám, že mnohé herní klasiky předčí i ty nejnovější vynálezy z dílen moderních studií. O Pac-Manovi to ale neplatí. Je to nostalgie a vzpomínka, ale jeho hratelnost už dnes nikoho neohromí. Pokud máte přece jenom chuť zabřednout do tohoto dílka, které je staré, jako čas sám, pak prosím. Tenhle Pac-Man je však jiný. Byť obsahuje pouze jediný nový princip v hratelnosti, je velmi příjemným novátorským počinem. Proč? Protože funguje. Víc takových.