Jen si představte to rozčarování. Taháte se celý den kamsi za město, přijíždíte na okraj civilizace na návštěvu za svou milovanou babičkou a ona vás ani neuvítá řízkem a bramborovou kaší. Místo toho se vás snaží za každou cenu zabít a obětovat Satanovi.
Ne všechny návštěvy dopadnou dobře a při téhle poteče krev. Grandma je ve všech ohledem klasický horor, ale to neznamená, že by byl špatný. Je temný, děsivý, dům babičky je jedno velké bludiště plné klíčů a zápisků vaší sestry, která dorazila několik dní před vámi.
A jak už to tak bývá, vy budete zápisky číst a klíče sbírat. Hra působí občas poměrně levně, například už jen tím, jak schovává svou slabší grafiku do neproniknutelné tmy. Ale i díky tomu má slušnou atmosféru.
Pak také díky audiu, které je jednoduše povedené. Dřevěné podlahy vrzají a neustálý šum v pozadí vám po celou dobu hraní na zátylku generuje pole statické elektřiny. Hra také umí opravdu vyděsit. Střídá tradiční lekačky, (které sice nemusíte mít rádi, ale prostě fungují) se scénami, ve kterých napětí graduje.
Například ta, ve které komunikujete s mrtvými. Začne hrát disharmonická hudba a teprve po několika vteřinách, kdy hrát přestane si všimnete, že vám za zády stojí postava koukající do zdi.
Grandma vás tedy nepřekvapí technicky, ani vyloženě svéráznými nápady, ale těch dvacet minut si užijete. Hrát ji je jako koukat se na libovolný současný duchařský horor. Je trochu stejná jako ostatní, ale přesto vás pobaví a nadzvedne ze židle.
Verzi pro Mac OS můžete stahovat zde.
