Codename: Gordon aneb dvojrozměrný Half Life

Nezapomenutelný Gordon Freeman se vrací na naše obrazovky, jak v podání Half Lifu 2, jehož bychom měli co nevidět spatřit v obchodech, tak v podání dnešní dvojrozměrné akce o velikosti téměř 40 MB. Nejlepší však je, že to vše je zcela zdarma a jak po našem detailním rozboru Gordon dopadl, se dočtete v recenzi.

Half Life. Snad jen člověk, který nikdy nic nehrál by si nevzpomněl na tato dvě slova. První díl uchvátil astronomické množství hráčů a už za několik týdnů či měsíců by se měl druhý díl (po incidentu s nechtěně vypuštěným zdrojovým kódem) konečně objevit. Pro dnešek tu však máme na zkrácení čekání 2D flashovou akci Codename: Gordon, v němž vás hned po spuštění první kapitoly něco trkne. Pakliže jste viděli nějaký trailer z HL2 přijdou vám zbraně, nepřátelé a lokace velmi povědomé. Vzhledy úrovní byly totiž převzaty, takže vše vypadá tak, jak by mělo vypadat v plnohodnotném Half Life 2.

Začít ihned můžete krátkým tréninkem, jenž vás naučí zacházet se zbraněmi, jak se pohybovat (extrémně obtížné) a další drobnosti. Mezi první klady patří výskyt možnosti nastavit si vlastní klávesy pro pohyb, šplh a další nezbytné akce (bohužel se nelze skrčovat). Při hraní příběhu se setkáte pouze s osmi druhy nepřátel, kteří jsou dokonce indisponováni lidskou inteligencí (voják stojí na schodě a pokud nejste v jeho rovině, nevšimne si vás) i přesto, že se většinou o lidské bytosti opravdu jedná, ale ne vždy se setkáte s lidmi. Hned v první kapitole po vás jdou mrtvá těla s jakýmsi tvorem na krku, jenž pravděpodobně nahrazuje mozek, aby se mohlo vůbec tělo pohybovat (tento zjev též pojat z Half Lifu 2).

Co se týče délky hry, nejde o záležitost na dlouhé dny ani hodiny. Celou hru lze s přehledem dohrát během několika minut nebo maximálně do hodiny. Úrovně jsou docela pěkně nakreslené, čili grafika na tom není zle, i když vaše oči sem tam mohou nějaké ty slabší grafické prvky spatřit. Trochu originální, i když nijak úchvatní jsou ptáci, kteří poletují pod azurovým nebem a zobají nebo hledají nějakou potravu (zajímavé zpestření).

Na starších počítačích si ale hry moc neužijete, poněvadž se seká jako „žádná jiná“. Při souboji s prvním mocným bossem si škrtnete jen párkrát, jelikož namířit na něj kurzor dá sakra hodně práce a též někomu z vás mohou po několika nezdařilých pokusech nečekaně povolit nervy, když hra odmítá uposlechnout vaše příkazy. Na nových strojích je však situace o dost lepší, ale přeci jen i na dobrém počítači není seknutí výjimkou (neuvěřitelné co po nás chce i takováto mini střílečka).

Zůstaneme však u záporů. Trochu nelogická mi přijde nezranitelnost při pádu z velkých výšek. Když se na ten pád podíváte, tak by vás to mohlo teoreticky trochu škrábnout, avšak prakticky byste mohli přijít o jakoukoli část těla, ale je tu další nedostatek, jenž začíná patřit k těm vážnějším. Při odchodu z jednoho sektoru (kde jste poctivě zničili těžké nepřátele) do druhého a po odchodu zase zpět s rozhořčením uvidíte všechny nepřátele živé a zdravé, což je poněkud nereálné. I ten multiplayer absentuje, takže bych si toho pod hrou velikou 40 MB představoval trochu více (hlavně ty chyby mohly být vyřešeny).

Z onoho rozhořčení vás mohou vyvést granáty (kterým však nemůžete při hodu nastavit sílu) nebo světla, která lze zapnout, jste-li ve tmě (docela zajímavý grafický prvek). Zvolit si můžete také jednu ze tří obtížností, byť to na počtu nepřátel, či jejich inteligenci nijak nepocítíte, akorát se vám bude klasicky více ubírat.

Co tedy dodat na konec? Na rovinu bych prostě od tak veliké hry čekal o něco více a na druhou stranu o něco méně zásadních chyb a nelogičností. Jinak uslyšíte jak zvuky, tak hudbu, která se sem celkem hodí, ale jinak prostě mohli kluci z Nuclear Vision odvést lepší práci, ale co naplat, hlavně, že je to zadarmo. Investovat do této hry by se vám vážně moc nevyplatilo, ale hlavně rozhodněte, zda stáhnete těch 40 MB. Nemáte-li co hrát, určitě vás Gordon (jenž vypadá jako Prehistorik) na několik chvil zabaví.