Cell bot - nanaorobot proti bacilům

Již brzy přijde doba, kdy stejně jako v dnešní hře, budou v medicíně pomáhat nanoroboti. Uvnitř těl tak budeme ničit zákeřné infekce a roznášet antibiotika. To vše v barevném a abstraktním prostředí, které autorům vyneslo místo mezi finalisty prestižního IGF 2008.

Sychravé podzimní počasí je ideálním podhoubím pro různé choroby. Bacily se v kapénkách dostanou do našeho organismu a napadnou bezbranné buňky. O boji s těmito malými záškodníky je ostatně celá dnešní hra. Může se sice zdát, že jde o ideální námět pro reklamní hru nějakého farmaceutického kolosu, ale ve skutečnosti jde o silně abstraktní a originální počin, kterým si autoři zasloužili účast mezi studentskými finalisty Independent Game Festivalu pro rok 2008. Místy se mi dokonce zdálo, že to s tou abstrakcí až přehnali a z vysokého herního tempa můžete snadno dostat horečku.

Lékařská robotika je u nás v plenkách, Cell bot je však je již velmi vyspělý nanorobot, který dokáže našemu tělu vydatně pomáhat. Jednak působí jako roznašeč antibiotik k postiženým buňkám, jednak dokáže agresory rozhánět a do třetice si poradí i s počínajícími zárodky choroby. Úkolů je hojné množství a jeden robot je na tolik buněk málo. Navíc se pohybuje pod vašima třesoucíma se rukama v tekutém prostředí, což v praxi připomíná pohyb amatéra po ledové ploše, který co chvilku vyletí z obrazovky, aby se záhy objevil na druhé straně. K tomuto (nutno podotknout úmyslnému) chaotickému pohybu je nutno připsat jisté magnetické chování herního robota, který se za vámi žene jako hřebík za magnetem. Naráží přitom však na vlastní škůdce i buňky, takže se chová více jako jojo. Možná se vám zdá popis pohybu rozvláčný, ale je vlastně tou nejdůležitější a nekontroverznější veličinou.
Většinu času totiž v Cell bot zběsile navádíte robota po ploše od jednoho typu buněk k dalšímu, stíháte několik úkolů najednou a vše umocněno takřka impresionistickou grafikou plnou světel a animací, za něž by se nestyděla ani lecjaká japonská střílečka. Ale nic se nemá přehánět a rozptylování je tak důmyslné, že po chvíli ztrácíte nejen pozornost, ale přestanete sledovat i pohyb kurzoru a samotnou hru.

Chaotický pohyb a velké množství úkolů logicky ústí v nepředvídatelný výsledek. Můžete se tedy sice časem sžít s ovládáním, ale rozmar v generování nepřátel proti vám postaví takovou infekční plejádu, že nemáte ani v nejmenším šanci na úspěch. Náhoda je blbec a co zde nahlodala v hratelnosti, to nám dala přídavkem ve zpracování. Přestože se tak budeme setkávat se stejnými buňkami a bacily, díky různému pohybu, animacím a barevným kombinacím působí každé kolo jako při použití různých mikroskopických technik či barvení preparátů. Pochvalu se zaslouží i decentní hudební doprovod a nápadité zpracování herního menu. Díky Cell botu se můžeme ponořit do světa plného efektů a akce, ve kterém přeci jenom můžete po čase postrádat větší řád a pravidla, což je však jako souboj vody a ohně. Preferovaná strana je však zpracována chvályhodně.    

In-game video: