Nazdárek lidičky, hry hraji zpravidla na obtížnost normál. Totiž on, když příjde hráč na mechanismus dané hry, tak letí obtížnost hry strmě dolů! Staré hry v devadesátých letech zpravidla ani výběr obtížnosti ani neměli, takže pro všechny byla stejná a vysledek byl díky tomu jednoduchý, spousta lidí jí prostě nedohrála. Dnešní době se snaží zalíbit všem, mě je to celkem putna, ale nesmrtnosts bych si ve hře nezapnul, i kdyby tam to bylo jako volitelná možnost. Může se vám taky stát, že spadnete do bezedný propasti a díky tomu, se hry taky nemusí dohrát, máš nesmrtelnost tak sorry, budeš padat večně :D

Co to je za článek? To je stejný jako obtížnosti v hrách. Kolem sebe mám dost lidí, kteří nejsou ve hrách úplně šikovní a jde v prvé řadě o zábavu ne? Reakce demon soulařů mě fakt nezajímaj :-)

Vždyť i Doom se stal legendárním jen díky cheatům na nesmrtelnost.....

Dokud je ta možnost volitelná, tak je to za mne v pohodě, ať si hru každý hraje tak, jak mu vyhovuje. Já sám běžně hraji hry na vysoké obtížnosti, ale nepohoršuje mne, že to někdo jiný nedělá. To mi přijde jako hloupost.

Pokud za tvorbou hry stojí skutečná tvůrčí vize, mohou být jednotlivé herní prvky silně provázány, aniž by to hráč na první pohled zaznamenal. Nastavená obtížnost může tvořit mantinel, kterým vás tvůrce úmyslně udržuje ve správném směru aby vám předložil zážitek, jak si ho sám představuje. Působí to méně násilné, než umělé bariéry a dává to i možnost se autorově vizi vzepřít, což zase může být něco, co si autor do určité míry přeje. To je jen jedna z možností, jak obtížnost může ovlivnit zážitek ze hry. Chápu, že existují autoři, kteří ten zážitek nechtějí rozmělňovat volitelnou obtížností.

"Nesmrtelnost" a nebo plný inventář používám když hraji hru po několikáte.

Když si chci prostě užít příběh, prozkoumat všechna zákoutí, všechny příběhové linky a nechce se mi "pižlat" silnou potvoru 20 minut či běžet přes půl mapy pro klíč a na druhou stranu mapy otevřít truhlu

Nevím no, nemám na to názor. To je na každým, jak moc se u toho chce zapotit. Ono stejně dneska to automatické ukládání hry umožní hráči se kdykoliv vrátit a opravit své chyby.

Jsou i hry typu Mount & Blade, kde člověk po odehrání x desítek hodin zvolí rychlejší cestu přes consoli. Třeba ve Stellarisu rád experimentuji s AI přes consoli v observer módu nebo Crusaders Kings.

No já moc moderní hry už nehraju, ale tuším ve Fallen Order jsem narazil na obtížnost "Story mode" - asi ne vyloženě nesmrtelnost, ale umřít téměř nemožné. Mně by sice takhle hrát nenapadlo, ale přišlo mi to jako fajn napad pro příběhovější hry. Teď nevěřícně koukám že to spoustu lidí vyloženě pohoršuje, nebo dle ankety to snad znamená kompromisy v samotné hře :-D

Heh, to jako vážně někomu vadí, že se přidá další, volitelná a nepovinná, obtížnost? Není to jenom pár rádoby elitních "profíků"?

Proč by mi mělo vadit, že někdo hraje svojí hru způsobem, jaký vyhovuje jemu?

Nesmrtelnost je takovým ekvivalentem neomezených peněz/zdrojů v budovatelských strategiích. Nějak jsem nezaznamenal, že by to někomu vadilo...

Taková (j)elita se může rovnou rozčilovat, že je vůbec na výběr z několika obtížností. Jestli on to nebude takový ten typ hráčů, co hrají třeba Path of Exile s hardcore postavou, chlubí se jak jsou úžasní a kam až to dotáhli, ale vyskakovat ze hry pokaždé, když jde do tuhého, už jim blbý nepřijde...

Heh a to někomu vážně vadí že to nekomu vadí. Wau

Ja preferuju kdyz ma hra pevne danou obtiznost. Dohral jsem opakovane vsechny Dark Souls hry vcetne Bloodborne, ale kdyz mam moznost volit obtiznost, tak vicemene vzdy saham po te jednodussi. Aneb nemam problem s vyzvama, ale zvoleni jednoduche obtiznosti je taky vyreseni vyzvy :)

Po té nejjednodušší?