Sál v někdejší prelatuře benediktinského kláštera tone ve tmě, podlahu uprostřed zabírá rozměrná reliéfní mapa dávného benediktinského panství. Představení začíná.
Andílci přilétají s letopočty, začátkem 13. století míří do neobydleného pralesa skupina mnichů, kácí dřevo a s jáhnem Vytálišem budují kapli Panny Marie a první celu.
Kolonizátoři přicházejí osidlovat vznikající vsi, po Policku benediktini začínají hospodařit i na sousedícím Broumovsku s německými obyvateli. Nad krajinou se sem tam přeženou temná mračna válek, která na čas střídá ekonomický rozmach.
Příběh benediktinů překlenuje osm století a vtipně končí poličanem, slavným typem Pejskarova salámu.
„Pro architekta expozice je důležité najít klíč, kterým by návštěvník danou věc pochopil. Tady v expozici Benediktinské Policko se naprosto hodilo pracovat s mapou. Dívat se na tento kraj shora a do něho vsadit příběh, co se vše odehrálo od doby, kdy sem přišli první mniši a započali rozvoj tohoto města,“ vysvětluje architekt Richard Loskot, který působí na Technické univerzitě v Liberci.
Za výstavu o roce 1945 v Ústí nad Labem Tenkrát na severozápadě obdržel před sedmi lety s ústeckým muzeem cenu Gloria Musaealis. Zabývá se architekturou výstav pro Národní galerii nebo momentálně pro Galerii hlavního města Prahy.
Srp i lebka kozla
V polickém klášteře se poprvé pustil do duchovně laděné expozice, jež vypráví v druhém renovovaném sále o lidové zbožnosti, poutních místech, zázračných studánkách a pověstech.
Noc kostelů bude 2. červnaV kostele Nanebevzetí P. Marie a benediktinském klášteře v Polici nad Metují se 2. června od 16:30 do 22:00 uskuteční tradiční Noc kostelů – muzejní noc. Program: 18:00–19:00 19:00–19:30 19:30–21:00 21:00–22:00 22:00 |
Reflektory nasvěcují kopii Pasovské madony, oblíbeného obrazu od Lucase Cranacha staršího. Jsou tu obrázky z poutí vyráběné skláři v Kaiserwalde na kladské straně Orlických hor, bible evangelíků či židovský sedmiramenný svícen.
Připomínají se tu i mariánská zjevení Kristiny Ringlové z nedalekého Suchého Dolu, která koncem 19. století táhla tisíce poutníků do Ticháčkova lesa, zatímco hradecký biskup tato procesí zapovídal.
Vzácný srp z doby bronzové, který před jedenácti lety nalezl detektorář v prameništi studánky v Maternici u Hronova, upomíná na daleko starší kořeny uctívání.
Je tu i lebka kozla jako odkaz na pověrečnou praktiku, kdy v nedalekém Hronově na svatého Jakuba shazovali kozla z věže kostela, protože lidé věřili v léčivé účinky masa a krve z obětovaného zvířete.
Historie ve dvanácti minutách
Richard Loskot si přál, aby se divák v prázdných čistých sálech soustředil jen na vyprávění podané herci z ústeckého Činoherního studia. Ve dvanáctiminutové smyčce jede malé divadelní představení. Technologie provázala řízení světel, zvukových nahrávek a projekce.
„Nejlepší je založit duchovní věci na světle a vyprávění, není nutné předkládat matérie a obaly věcí, z toho pak vyplynul i střídmější výběr exponátů. Nakonec je to podobné jako návštěva kostela, důležité je, aby si člověk odnesl v sobě odtamtud dojem, vnitřní ladění,“ tvrdí umělec.
„Byla to téměř Sofiina volba, které exponáty vynecháme,“ potvrzuje historik a archeolog muzea Jan Tůma, podle jehož scénáře výstava vznikla.
Muzeum města Police nad MetujíOd června do září je muzeum v klášteře a stará škola Dřevěnka otevřena od úterý do neděle mezi 9:30 a 12:00 a od 13:00 do 17:00. V říjnu a květnu od pátku do neděle. |
Bývalý ředitel muzea Sixtus Bolom-Kotari původně přizval umělce k proměně barokně vyzdobeného Laudonova sálu. Nejhodnotnější část kláštera je však kvůli potížím se statikou už čtvrtým rokem podepřena výdřevou a návštěvníci tam nemohou.
Proto nakonec došlo na dva menší sály, dříve zaskládané depozitářem s desítkami kusů starého nábytku. Správkyně pobočky Drahomíra Večeřová je s muzejníky postupně vyklidila a nechala vymalovat, renovovaly se dřevěné podlahy i pískovcová dlažba. Benediktinská hospodářská správa, která se o klášter stará, dala před loňskou sezonou vymalovat také přístupové chodby.
Lustr z paroží a lokajův byt
Už za současného ředitele muzea Oldřicha Schejbala se uskutečnilo výběrové řízení s třemi zájemci, které vyhrál s nejnižší nabídkou architekt Loskot, a realizoval tak vlastní návrh. Muzeum spadající pod Královéhradecký kraj zaplatilo za nové expozice z vlastních peněz 1,8 milionu korun.
Součástí prohlídky je i obměněný zdejší opatův byt. Muzeum jej vrátilo do podoby, jakou měl na konci 19. století po poslední velké rekonstrukci. K vidění je jídelna, salon a nově i ložnice, k níž náleží i autenticky dochovaná secesní soukromá kaple v beuronském stylu a původní toaleta. Vedle dveří tu nově ukazují zvonek, jímž opat přivolával sluhu.
Klášter v Polici nad MetujíKlášter byl původně gotickou stavbou, přestavěnou barokně k roku 1772. Už v roce 1786 byl klášter zrušen císařem Josefem II., v rukou benediktinů postižených v 50. letech represemi komunistického režimu zůstal formálně do roku 1959, poté jej vlastnil stát. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jej převedl v roce 2006 zpět benediktinskému řádu. Památka by potřebovala na celkovou obnovu odhadem 1,5 miliardy korun. Potýká se s narušenou statikou, dlouho se totiž neřešilo odvodnění podzemí kláštera po technických úpravách v 70. letech při výstavbě městské kanalizace. Problém byl i se špatně opravenou střechou. Předloni daly Královéhradecký kraj 3,5 milionu korun a opatství 4,2 miliony za opravu propusti pod silnicí a za napojení okapových svodů do odvodňovací štoly. Střechy se tu opravují postupně. |
„Podařilo se nám najít a restaurovat lustr z paroží, který tu byl původně. Podle otisku na stěně jsme našli ve sbírkách i původní kříž a pověsili ho zpět,“ ukazuje Jan Tůma.
Historickou ložnici muzeum přikoupilo. Chystá se ještě rekonstrukce lokajova bytu.
Špatná statika
Velká část kláštera však zůstává nadále prázdná a nové využití se nerýsuje. Sídlí zde muzeum, farní úřad či zkušebna orchestru.
„Musíme dávat dohromady statiku kláštera, odpady, vodu a tak dále, věci, které se tu desítky let zanedbávaly. Bude to stát nemálo úsilí i peněz. Nyní tu z personálních důvodů nemůže žít naše komunita, alespoň se tak výstavou připomíná, co zde benediktini vytvořili a kultivovali v minulých staletích,“ říká arciopat břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek, pod nějž spadá polický i broumovský klášter.
Hra se světlem pravděpodobně zaboduje nejen u turistů či školních výprav.
„Je ohromné, že sem získali právě Richarda Loskota. Určitá skupina lidí se přijede podívat jen kvůli němu,“ míní kurátorka náchodské galerie Martina Frydrychová. Před devíti lety umělci připravila výstavu v broumovské galerii Dům.
