Pastrňák brilantní kličkou, při které si položil jak obránce Jakea Gardinera, tak gólmana Frederika Andersena, zvýšil na 6:4 a definitivně nasměroval Boston k postupu do druhého kola play off NHL.
„Je to úžasné. Máme za sebou hodně těžkou sérii, Toronto kladlo celou dobu velký odpor. Ulevilo se nám,“ jásal, na hlavě naraženou bílou kšiltovku s velkým černým „B“.
Mistrovským kouskem z 52. minuty jen potvrdil slova, která vyřkl před sedmou partií. „Necítím žádný tlak,“ tvrdil. Zatímco dalším borcům sváže tíha „duelu o všechno“ ruce, Pastrňák si díky bezstarostnosti a sebejistotě dovolí drzé fígle.
Figle, jimiž dokáže srazit soupeře na kolena.
Pastrňák a jeho náramná finta v zápase číslo 7:
A to navzdory tomu, že hraje s nejhůře omotanou holí v dějinách profesionálního hokeje. „Není vůbec pěkná,“ uznal i bývalý hokejista Marc Savard.
Pastrňák v letošním play offČeský útočník se se 13 body dělí o čelo tabulky produktivity play off NHL, stejně bodů nakupili i Jake Guentzel a Sidney Crosby z Pittsburghu. Pastrňák nastřílel pět gólů a na dalších osm přihrál, Guentzel s Crosbym mají bilanci 6+7. |
Až takových odsudků se dočkala Pastrňákova nevzhledně upravená čepel.
I ta dokonale zrcadlí náturu havířovského virtuóza s osmaosmdesátkou na zádech. Pastrňák si jednoduše s ničím nedělá příliš těžkou hlavu. „A o to, jak mám omotanou hokejku, se fakt moc nestarám.“
Když se ho před pár dny zámořští reportéři ptali, jak na originální způsob omotání hokejky přišel, po svém zavtipkoval: „Hole si omotávám už odmala sám. A v Česku bývalo zvykem, že si kupujete pásku sám. Já jsem chtěl co nejvíce ušetřit, a tak jsem ji používal co nejméně.“
Pro vysvětlení, Pastrňák má na hokejce jen pár pruhů pásky.
Savard ukazuje, jakým stylem si Pastrňák omotává hůl:
Skutečným důvodem ale není šetření naučené v dětství. „Čím více si hokejku omotám, tak tím hůře kontroluju puk,“ popisoval své zkušenosti.
K současnému stylu omotání přešel už před sezonou 2016/2017, kdy tím poprvé vzbudil velkou pozornost. „Chtěl jsem zkusit něco nového, zatím mi to nosí štěstí,“ tvrdil. „Je to nejošklivější omotání vůbec,“ hodnotil tehdy Pastrňákovo „dílo“ bývalý hokejista a nyní televizní expert Colby Armstrong.
„Když s takhle omotanou holí vystřelíte, tak puk letí jako zraněná kachna,“ přidal i poznámku o tom, že Pastrňák si ledabylou úpravou čepele škodí.
Ostatně tento názor sdílí i mnozí fanoušci, kteří jednadvacetiletému střelci za jeho přístup k přípravě hokejky spílají pokaždé, když mine v obrovské šanci. Třeba po třetím zápase s Torontem, kdy na něj zívala odkrytá klec a Pastrňák nechal vyniknout Andersena.
„Už jsem puk viděla v bráně,“ kroutila hlavou i Pastrňákova matka Marcela.
Toto selhání je nyní zapomenuto, český štírek vyrukoval v pravý čas s výtečným výkonem a dvěma body poslal Boston do divizního finále s Tampou Bay.
Andersen vychytal ve vyložené šanci Pastrňáka:
Pomohla mu v tom jeho svérázná povaha.
Díky ní umí na ledě čarovat, mimo něj zase pobavit. A někdy i lehce zaprovokovat. Když před sedmým mačem dostal otázku, co ve své hře změní, aby zase konečně dával góly, odpálil žurnalisty se slovy: „Měnit nebudu nic, dál budu střílet. Myslím, že je to docela stupidní otázka.“
Troufalé. Pastrňákovské.
