V tu chvíli se nezdálo, že by bídný start do sezony bezmála 43letého veterána nějak zvlášť deptal. I při rozhovoru pro MF DNES působil uvolněně a mile. Přesto se těžko smiřuje s tím, že má nejhorší úspěšnost zákroků v NHL (86,4 %), že ztratil výsadní pozici jedničky Red Wings a že z posledních čtyř utkání Detroitu nastoupil v jediném.
"Nechci se vymlouvat ani omlouvat. Nechytám dobře," řekl. "Ale v tréninku mi to jde, fyzicky se cítím výborně. Vím, že se to zlomí."
Čtete a slýcháte často, že jste už na NHL starý?
Když se mi nedaří, nemám chuť noviny ani otevřít. Lidi mi připomínají, že jsem nejstarší brankář v lize, což není příjemné. Vím, že se to hodně rozebírá.
Co myslíte vy?
Mně se to těžko posuzuje. Ohebnost si držím, ale rychlost se těžko měří. Samotného by mě to zajímalo.
Chytal jste někdy v kariéře už hůř?
Před deseti lety v Buffalu jsem měl možná i horší start do sezony. A pak jsme s nároďákem vyhráli v Naganu. Mohl bych zůstat v klidu. Pouštěl jsem si góly, které jste v posledních třech zápasech dostal, a nepřišel jsem na zjevnou chybu. Nevzpomínám si na žádný, který by mi někdo mohl dát za vinu. Ale očekává se ode mne mnohem víc a já od sebe taky očekávám víc.
|
70 minut nahřívání Dominátor míval vleklé potíže s třísly. Aby co nejvíc omezil riziko dalšího zranění, dohodl se s vedením Red Wings na pečlivé přípravě na každý trénink i zápas. |
Občas je i přes masku na vaší tváři zřetelně vidět, že jste pekelně naštvaný.
To je možná jediná věc, na kterou si musím dát pozor. I když dostanu jeden nebo dva góly hned na začátku, nesmím se nechat rozladit. Musím při zápase víc bojovat. Od první do poslední minuty.
To asi není úplně snadné, když na vás jde za večer sotva 20 ran.
Naše mužstvo hodně drží puk, proto se soupeř tolik nedostane ke střelbě. Pro brankáře to není moc příjemné.
Před časem jste prý zhubl na 76 kg, tolik jste vážil při vítězné olympiádě v Naganu v únoru 1998. Ještě jste si tu váhu udržel?
Jo. Ale musím se hlídat. V mých letech si nemůžu kdykoli zajít do McDonalda ani si dát tolik piv, na kolik mám chuť.
Je fakt, že vypadáte skoro jako exponát z výstavy Bodies (Těla). Jen svaly a šlachy... Máte vůbec nějaký podkožní tuk?
V přípravném kempu nám ho měřili a tři nejstarší hráči v týmu ho měli nejmíň. První byl Lidström, pak já s Cheliosem.
Taky jste byl nedávno zraněný. Ani to vám zřejmě moc neprospělo, že? Po návratu jste třikrát nastoupil a tým třikrát prohrál.
Trochu mě bolel břišní sval, tak jsem si dal pauzu. Ale je pravda, že jsem vypadl ze zápasového rytmu a od té doby jsem se do něj nedostal. Teprve v pátek v Nashvillu jsem si poprvé v sezoně pořádně zachytal a měl jsem i pár dobrých zákroků.
Jenže stejně jste prohráli a v sobotu už zase chytal Osgood. Jak mezi vás trenér Babcock rozděluje práci?
Na začátku za mnou chodil a vyptával se, kdy chci chytat. Poslední tři týdny se nic takového nekonalo. Teď nás nasazuje podle svého. Ale já to beru s humorem. Nepotřebuju žádné výhody.
Jak se snášíte s Osgoodem, který vás obral o pozici jedničky?
Ozzy chytá výborně. Vycházíme spolu velmi dobře, na čemž nic nemění ani to, že on chytá mnohem víc než loni.
Člověče, vy se tváříte, jako by vám ta podzimní mizerie snad ani nevadila!
Ale jo, mrzí mě to, jsem zklamaný. Jenom nechodím se svěšenou hlavou. Věřím si. Možná se trochu nudím, protože jsem zvyklý chytat. Když jen trénuju a cestuju s mužstvem, tak se cítím zbytečně. Skoro celý život jsem chytal tři zápasy v týdnu.
Když vám dá gól neznámý devatenáctiletý kluk, nenapadá vás: Mám já to ještě vůbec zapotřebí?
Při zápase nikdy. Leda v přípravném kempu. Když toho mám dost, jazyk na vestě a ještě mě čeká nějaká porce bruslení. Ale jak začne sezona, už na to nemyslím. Teď neuvažuju ani o tom, že tohle může být moje poslední sezona. Jen se těším, až zase budu chytat dobře.
|
Dominátor v USA vydělává, v Česku obchody dotuje Studený listopadový déšť kropí město Birmingham, jež leží asi 20 minut jízdy od centra Detroitu. V ulici lemované nízkými luxusními obchody stojí i krámek Dominika Haška. "První tři roky byl v minusu, ale teď už druhý rok vydělává,“ říká spokojeně hokejový brankář, který svou přezdívku Dominator přenesl z NHL i do podnikání. Jeho firma vyrábí a prodává sportovní vybavení. Pravda, zejména v Česku zatím s neslavnými výsledky. Ale Hašek věří, že se vše zlepší, až skončí s gólmanskou kariérou a začne se své druhé profesi věnovat naplno. 
"Ahoj! Jak se daří tvému nosu?“ zdraví se kamarádsky s prodavačkou, jakmile vpluje do vyhřátého, provoněného a moderně zařízeného krámku. Dívka si poranila obličej při lekci jógy, kterou tu zákazníkům nabízejí každý týden zdarma. "A jako první člověk na světě proměnila jógu v kontaktní sport,“ vtipkuje Dale Johnson. To je Haškův partner, který birminghamskému obchodu šéfuje. Většinový majitel Hašek sem chodí na vizitu dvakrát až třikrát týdně. Zákazníky během desetiminutové návštěvy žádné nepotkal. Před svátkemdíkůvzdání nakupoval v Americe málokdo, zato páteční radikální slevy vyprovokovaly k divokému utrácení většinu národa. Hašek tvrdí, že krámek prospívá, i když jeho pronájem je prý na zdejší poměry drahý. Měsíčně stojí pět tisíc dolarů. "Nejvíc nám ale v Americe vynáší spolupráce s řetězcem Life Time Fitness, který má asi sedmdesát sportovních center. My jsme jeho exkluzivní značkou,“ říká Hašek. Doma však Dominator strádá. Česká firma se stejným názvem v letech 2002–2006 podle časopisu Týden prodělala 48,8 milionu korun a celkové závazky na konci minulého roku přesáhly 90 milionů korun. "To zhruba odpovídá,“ potvrdil Hašek. "No jo, v Česku musím byznys dotovat. Nechci říct, že mě někdo přímo okrádal, ale bylo znát, že jsem ve firmě nebyl osobně.“ V Česku není zvykem, aby se sportovec ještě během kariéry tak velkolepě pustil do podnikání a připravoval si "druhý“ život. Hašek o prázdninách často chodil do kanceláře v pražských Holešovicích, poznával zaměstnance i jejich práci. Na novou roli se chystá s obdobnou vervou, s jakou se na ledě vrhá po puku: "Těším se, až řízení převezmu. Jsem přesvědčený, že tahle značka budoucnost má. Jinak bych ji nedržel.“ |
