Na jaře se nečekaně zjevil v Anaheimu a těsně před začátkem nové sezony si zase vybojoval místo v Carolině, svém devátém klubu v NHL. "Už tolikátý?" divil se Dvořák.
Čím to, že nakonec tu šanci vždycky dostanete?
Ukázalo se, že byla výborná volba jít hrát loni během výluky do Švýcarska. Asi i díky tomu jsem dostal nabídku z Anaheimu, kterou jsem vděčně přijal, protože NHL je prostě NHL a já se s ní nerad loučím.
Takže v čem je kouzlo Radka Dvořáka, že je o něj pořád zájem?
Snažím se bojovat. Jsem hráč, který může plnit v týmu kteroukoli roli, přizpůsobím se jakémukoli stylu. Asi se jim líbí, že je tam ta všestrannost. Já si pořád hraju svoji hru, kterou v NHL předvádím 18 let. Snažím se odvést na ledě maximum. Ale nejlepší by bylo zeptat se na jiných místech, proč mě pořád chtějí.
Ptám se i v souvislosti s vaším kamarádem Václavem Prospalem, který po výborné sezoně v Columbusu nedostal žádnou nabídku.
Podle mýho názoru Venca někde podepíše, protože to je hráč, který v NHL odvedl spoustu vynikající práce. Kdyby teď někde hrál, tak by patřil k lídrům týmu. Je smutné, že po takové skvělé sezoně, kterou měl, si ho nikdo nevzal. Ale naděje umírá poslední a já pevně věřím, že tu šanci ještě dostane, protože to je hráč, který si ji zaslouží. Znám ho spoustu let, hráli spolu hodně zápasů v nároďáku i v Čechách a trávíme spolu nejvíc času, takže vím, jaký je to člověk a hráč. Myslím, že i lidi okolo vědí, co od něj čekat. Ještě není všem dnům konec. Šanci dostane a jak ho znám, tak ji využije a ještě všem ukáže.
Jste s ním v kontaktu, i když je v Čechách?
Ano. Trénuje tak, aby byl maximálně připravený v okamžiku, kdy by se někdo ozval. To je typický Venca. Vždycky udělá všechno pro to, aby byl v nejlepší formě. Proto je v Čechách, proto trénuje v Budějovicích a čeká na telefon.
Přemýšlíte o tom, že příště nemusí ten telefonát přijít třeba ani vám?
Takový je život, já takhle dopředu nekoukám. Jdu trénink od tréninku, zápas od zápasu. Co bude za 14 dní, to neřeším. Snažím se, abych si to opravdu užil, protože nikdo neví, jestli je to moje poslední sezona v NHL, nebo ne. Já pevně doufám, že ne. Ale i kdyby byla, tak se snažím hrát s radostí. Abych koukal, co bude příští rok, to není můj styl. To nedělám ani v normálním životě.
Ani o budoucnosti po hokejové kariéře nepřemýšlíte? Lákalo by vás dělat někde v klubu, nebo je ta šance menší, když je v NHL střídáte?
Tak aspoň si dělám známosti pro případ, kdybych skončil, aby mě všude znali. Ne, vážně... Nevím, teď jsem tady, dostal jsem šanci v kempu, využil ji a tím to hasne. Už to nerozebírám. Jestli budu příští rok v dalším týmu, nebo to pověsím na hřebík, to opravdu nevím.
Sledujete situaci v Českých Budějovicích?
Sleduju. Sledoval jsem to v létě, to jsem byl malinko smutný, jak to tam dopadlo, protože ten klub má obrovskou historii. Stalo se, teď to tam podle mě vzali do rukou správný lidi, kteří k tomu mají velký vztah. Je otázka času, kdy postoupí zpátky do extraligy. Možná to bude chvilku trvat, ale s těma lidma, kteří jsou za střídačkou a ve vedení, nemám strach.
Měl byste zájem nějak pomoct?
To se zase bavíme zase o tom, co bude za rok. Rád bych si samozřejmě ještě zahrál v Čechách.
Táhne vás to pomoct klubu nějak jinak?
Já jsem v Čechách nebyl celé léto, protože jsem musel být v Americe, takže neznám žádné detaily, akorát vím, co lidi povídají. Záleží na tom si s někým sednout, popovídat si, aby se člověk seznámil se situací. Když tam ta šance bude a bude to dávat smysl, tak samozřejmě neodmítnu.