Kovářův úkol proti Rusům: dokázat, že může být rozdílovým hráčem

Paříž (Od našeho zpravodaje) - Už čtyři roky válí v ruském Magnitogorsku a za tu dobu se vypracoval v jednu z největších hvězd KHL. I to je důvod, proč trenéři hokejové reprezentace vsadili před čtvrtfinále MS právě na Jana Kováře.

Sedmadvacetiletý útočník nastoupí v klíčovém duelu jako centr elitní české formace a říká: „Je načase Rusy porazit.“

Jsou to sebevědomá slova, jelikož ruští hokejisté na turnaji zatím působí jako nezastavitelná mašina. Jenže Kovář má důvod si věřit. V Paříži sice nikterak nezáří, jenže ruský hokej dobře zná.

V Magnitogorsku také válí v prvním útoku a po boku Sergeje Mozjakina to v uplynulé sezoně dotáhl na šesté místo v celkové produktivitě KHL: v 59 zápasech nasbíral 63 bodů za 23 gólů a 40 nahrávek.

„Bohužel si proti sobě nezahrajeme, protože je zraněný, ale i tak jsme v kontaktu. Psal mi, že to pro nás ve čtvrtek končí. Tak jsem mu odpověděl, že se plete, že to končí pro něj,“ usmál se Kovář.

Teď však musí dokázat, že nesbíral úspěchy jen díky umu slavného parťáka, který v 36 letech zažil nejlepší sezonu v kariéře a nastřílel v 60 zápasech 48 gólů. Nýbrž že je sám schopný být rozdílovým hráčem.

Český tým nutně potřebuje, aby zvedl skomírající čísla první formace, která v Paříži zatím celou dobu tápe. Doteď trenéři marně hledali ideálního parťáka ke kapitánovi Voráčkovi a po řadě neúspěšných pokusů se vrací ke Kovářovi, s nímž hrál v úvodním duelu s Kanadou.

„Samozřejmě, že bych chtěl přinést góly. Bude na nás, abychom týmu dodali něco navíc a rozhodli,“ neschovává se Kovář.

Národní tým není po posledním zápase ve skupině proti Švýcarsku v ideálním psychickém rozpoložení. Prohra 1:3 poupravila optimistické předpoklady a přivála do čtvrtfinále těžkého soupeře.

Jenže Kovář se snaží dívat na věc z druhé strany. „Neúspěch nás může naopak povzbudit. Teď budeme všichni chtít ukázat, že máme na víc. Sedli jsme si na zadek a začneme dělat líp všechny detaily, které ve finále rozhodují. Možná si konečně uvědomíme, jak nehrát. Třeba už opravdu nezaspíme začátek utkání a nebudeme vylučovaní.“

Co by tedy mohlo na Rusy platit? „Nedávat jim moc prostoru, být neustále u nich a hlavně se jich nebát. Musíme být sebevědomí a co nejvíc se držet na puku. Pak by mohli být vykolejení. Čím déle udržíme nerozhodný stav, tím budeme mít větší šanci.“

Ruský tým se podle Kováře pod trenérem Znarokem za poslední roky změnil. Už to není soubor individualit, byť v jeho středu stále vyčnívají borci jako Kuzněcov nebo Kučerov, ale víc se sází na týmové pojetí.

„Hrajou jednodušeji, hlavně ve středním pásmu, a snaží se co nejrychleji přejít do toho útočného. Teprve tam to začínají točit. Proto jim musíme jít do těla a co nejvíc jim to znepříjemnit.“