Za Budějovice nastoupil v základní části ke dvanácti duelům, v nichž vstřelil stejný počet branek, v pondělí pomohl týmu dvěma asistencemi k postupu do semifinále první ligy.
„Neslavili jsme nic, zatím není co,“ říká po hladkém postupu přes Sarezu Ostrava. Ale je rád, že mají Budějovice první kolo za sebou. „Chtěli jsme vyhrát brzy, abychom ušetřili síly a čtvrtfinále zbytečně neprodlužovali. To se povedlo. Teď jenom, abychom tak pokračovali i dál.“
Pokud Hradec Králové postoupí přes Chomutov do semifinále první ligy, utkají se Budějovice v boji o finále s Mladou Boleslaví, mateřským klubem Václava Pletky. „Proti Boleslavi by to pro mě bylo příjemné zpestření. Zahrál bych si doma, na stadionu, kde jsem s hokejem začínal. Ale chceme dál, takže bychom museli Boleslav vyřadit jako kohokoliv jiného,“ říká s úsměvem.
Hostování v Českých Budějovicích si Václav Pletka nemůže vynachválit. „Po trápení v Třinci jsem v Budějovicích jsem začal dávat góly a získal jsem novou chuť do hokeje. Navíc nastupuju v útoku s Prospalem a s Dvořákem, což jsou jednoznačně dva nejlepší hráči ligy, hvězdy NHL.“
A hlavně velcí patrioti. Tým spolu s brankářem Turkem, obránci Martínkem a Neckářem táhnou do extraligy. Pomoc mateřskému klubu pro ně byla v době výluky v NHL přednější než angažmá v extralize či v zahraničí. „Jsou to kluci, kterým záleží na českobudějovickém hokeji. Ostatní dokáží vyhecovat, aby - stejně jako oni - odvedli maximum pro tým,“ vyzdvihuje přínos jihočeských hvězd.
Na rozdíl od Českých Budějovic, jejichž jasným cílem je postup do baráže a návrat do extraligy, bývalým spoluhráčům Václava Pletky v Třinci zanedlouho skončí sezona. „Nešlo to celému mančaftu. Měli jsme za cíl postoupit do play-off a ten se nám začal brzo vzdalovat. Utekl nám začátek, pak jsme se hodně snažili dotáhnout. Ale když se moc chce, tak to často nejde. Navíc přišla zranění, prostě problémy se nakupily. Ještě můžeme děkovat, že tam letos byla Jihlava,“ připustil.
Sám v dresu Třince nastoupil k šestnácti zápasům a v nich vstřelil jenom dvě branky. „Tři měsíce jsem byl zraněný. Když jsem se vrátil, byl mančaft na dně, ve velké psychické nepohodě. To je pak těžké a jeden hráč do té bídy zapadne. To v Budějovicích to byl pravý opak. Kluci si věří, nálada je výborná. Možná i proto jsem se chytil,“ přemítá.
Počítá ale s tím, že v příští sezoně zase bude hájit barvy Ocelářů. „V Třinci mám smlouvu ještě na rok, vrátím se tam. Ale ještě předtím chci udělat co nejvíc pro Budějovice a pokusit se jim pomoci k návratu do extraligy. Stát se může leccos, ale když nám vydrží náš zodpovědný přístup a vyhnou se nám zranění, tým je natolik morálně a hokejově silný, že by mu postup neměl uniknout,“ věří.
